středa 16. prosince 2009

Jak jsem ochutnal MRE :)

(Článek píši průběžně, popisuji co a jak jsem otevřel a kde co našel, takže sám nevím, jak se článek bude vyvíjet, ale podle mě je to takhle lepší, psát to přímo v tu chvíli, člověk je pln dojmů a hned může všechno zapsat a okomentovat:) )

MRE, neboli Meal, Ready-to-Eat, je balíček jídla, speciálně zabaleného tak, aby odolávalo vlhkosti a dalším nepříznivým vlivům, prostě a jednoduše, když krabici MRE dávek schováte někam do sklepa, za rok budou pořád použitelné :) Všude se píše, že je to dávka pro jednu osobu na den, v případě potřeby i na dva dny, pokud je nouze. Ovšem na balíčcích s jídlem vevnitř, je naopak napsáno, že voják v bitevním poli potřebuje tři jídla denně, počítají tam kalorie atd., z čehož by vycházela optimální spotřeba 2-3 balíčků MRE - pokud by jich ovšem byl dostatek, nebo dokonce nadbytek :)
Balíček je zabalen v jakémsi igelito-gumovém obalu, a ten když otevřete/rozříznete, najdete v něm hromadu věcí. Obsah každé dávky se nějak liší (to asi aby se vojáci měli alespoň na co těšit :) ), ale vždy obsahuje hlavní jídlo+ přípravek pro chemické ohřátí (není potřeba vařič nebo tak, stačí jen MRE a troška vody!!!), pak obsahuje nějakou tyčinku, toast s pomazánkou, džus, nebo kapučíno v prášku, bonbony, ubrousek na utření, lžičku, sůl, a hromady dalších drobností.
Vše je ještě vždy zabaleno zvlášť, velice pečlivě a opravdu odolně, radost pohledět. Nejlepší jsou ale ovšem informace, rozpisy nutričních hodnot, rady co a jak dělat.... k tomu ještě takový zvlášťní odér, balíček je zřejmě balen ještě v ochranné atmosféře... Člověk si připadá jak voják, ještě pro autentičnost sedět někde v díře a nad hlavou slyšet lítat kulky :D Popravdě, radši to nejíst a kochat se, ale to nejde, schválně jsem větší část dne nejedl, abych poznal, jak moc mě to nasytí.
Mimochodem existují i vegetrariánské varianty (tzn. nějaké těstoviny apod.).
Já měl zrovna "Menu 5", což je "Grilled Chicken Breast", po rozbalení jsem našel balíček čehosi kuřecího, zabalený ještě v papírovém obalu, dále v papíru zabalené cosi, co se jmenuje "CORNBREAD STUFFING", ani nevím co to je, ale později to zjistím:), pak tam byla sýrová pomazánka s Jalapenos, kus jakéhosi toastu - "WHEAT SNACK BREAD".
Posledně zmíněné, tedy pomazánku a toast zrovna jím, chutná to velice dobře, jen to má vše trošku zvláštní konzistenci, pomazánka je jakoby "tahací", a hodně drží při sobě, a ten toast je křehký a poddajný, trochu drobivý, ale oboje je výborné - jen je ta pomazánka trošku pálivá :)
Tady je právě výborné, že člověk si MRE rozbalí, sní si, když je chvilka, třeba tyčinku, nebo vezme bonbony, čímž se zaplácne, a to hlavní jídlo si udělá, až bude mít více času. Takže já se teď zaplácnul, a jdeme zkoumat dál :)
Další po ruce jsou bonbony M&M (právě jsem je načal, jsou s oříšky uvnitř a moc dobré :) ), tyčinka, která má na sobě napsáno "CARAMEL APPLE RANGER BAR", plastovou lžičku, "FRENCH VANILLA CAPPUCCINO INSTATNT POWDER" - zaručeně pravé a čerstvé kapučíno :P
Pak jsme tam našel pytlíček se spoustou drobností: zápalky balené v papíru, sůl, "BARBECUE SEASONIG", tedy nějaké koření, vlhký ubrousek na utření (opravdu je přes obal cítit, jak je vlhký a mokrý!), cosi, co vypadá jako obyčejný ubrousek zabalený do malé kostičky, v igelitu zatavené dvě tabletky, vypadajá to jako žvýkačka, popis to nemá žádný, a na závěr "ICED TEA DRINK MIX LEMON FLAVOURED", tedy zaručeně čerstvý a ledový čajík :)
Na závěr jsem si nechal to nejzajímavější, tedy sáček na rozmíchání nápoje v prášku, což až zas tak extra zajímavé není, ale také sáček pro ohřátí stravy, a to za pomoci trošky vody! Sám jsem zvědavý jak to bude fungovat. Jedna věc je o tom číst a druhá je si to vyzkoušet - a ochutnat :)
Takže, pomalu dojídám bonbony, a chystám se si ohřát hlavní chod :) Princip je jednoduchý, a je ještě názorně s obrázky, opravdu jak pro blbce popsán na tom "vařicím" balíčku. Vezme se papírová krabička, vyndá se z ní jídlo v pytlíku, dá se do "vařicího" pytlíku, kde je i ohřívač, přileje se trošička vody, pytlík se zavře, a strčí se to vše zpátky do krabičky papírové, počká se 10 až 15 minut, a pak se jí. Takže jdeme vařit...
Samozřejmě jsem to lehce přes čáru přelil, ač tam výslovně opakují, že se to přelít nemá:), a je pak docela problém ten pytlík zabalit a uklidit do krabičky, protože začne během vteřiny docela pálit :) Ale zadařilo se, pytlík je skoro celý v krabičce, kouká jen vršek, a z toho se kouří, a celá krabička fakt "fajruje" :) Pytlík se trošku nafoukl, ale to proto, že se tam samozřejmě vyvíjejí plyny, pára a tak, a nedaří se jim tak snadno unikat. Faktem je, že to jídlo bude opravu vařící, dáme mu ještě necelejch deset minut, a jdem na to :)
... nebo že bych zatím ochutnal karamelovo-jablečnou tyčinku?;) Tak jo, přemluvili jste mě... :D
Tyčinka vypadá na pohled zvláštně, je opět podobně drobivá jako toast, a voní tak nějak divně, nicméně je dobrá :)
Ještě jsem zapomněl dodat, že snad v každém balíčku je ještě další pytlíček, na kterém je naznačeno, že není k jídlu, nejspíše to je takové to, co do sebe natáhne vlhkost, kdyby se tam náhodou dostala.
Dojídám tyčinku, mezitím jsem vyndal pytlík s jídlem z toho "vařicího", a musím uznat, že to maso je opravdu horké... teď ho nějak zkusím dostat ven, a samozřejmě si spálit pusu :D
Wow, jen co jsem rozřízl pytlík, vyvalila se na mě nečekaně lahodná vůně.... vypadá to, a chutná to hůř, jak voní, ale jíst se to dá, a ač je to jen kousek, malej kousek masa, je to i docela vydatný...dodanou plastovou lžičkou se to dá docela v pohodě jíst krásně přímo z pytliku.
Žádný gurmánsský zážitek to sice nebyl, ale dalo se to, a jsem jak po večeři... teď ochutnám ten "CORNBREAD STUFFING"... no, je to zabalený stejně jako to kuře, tedy nejdřív papírová krabička, a pak zavařený v pytlíku, ale "vařit" o už těžkom můžu, není už v čem :) Takže se to musí jíst tak jak to je.... aha, takže ne, ono se to do toho ohřívače mělo asi dát oboje :) Což už je fuk, jíst se to musí dát i tak, je to nějaká kaše či co... zvláštní konzistence, dle slovníku to má být kukuřičný chléb, tak uvidíme... :) Mno, chuť opravdu zvláštní... ale dá se, a kdybych byl opravdu hladovej, tak bych si ještě chrochtal :) Pořád přemýšlím, jak to mělo být s tím ohříváním... v tom pytlíku se to musí vrátit zase do krabičky papírový, aby se to zahřálo, takže kuře i ten tekutej chleba bych tam najednou nedal, a tedy, ohřejvá se prostě kuře, a chleba se jí tak jak je a hotovo :) Nebo je tu ta možnost, ohřát si maso, a pak tam hned, dokud to ještě topí, strčit na chvíli chleba.
Zatímco zobu chleba, napadlo, mě, že bych si dal něco k pití, takže to asi vidím na ice tea ;) Vezmu pytlík na nápoj, vezmu čajový koncentrát, a jdeme na to.
Odměřil jsem 6 oz dle rysky vody, a přidal čaj... okamžitě se to změnilo na barvu čaje, ale jakože opravdu solidního čaje....i docela dobře voní, ale ta chuť no, ledové čaje z flašky z krámu jsou lepší ;) Nicméně, v určitých situacích bych za něco takového, ještě když bych si ten čaj ohřál, klidně i zabíjel :)
Pytlík na tvorbu nápoje se samozřejmě dá vypláchnout trošičkou vody, a ještě bych v něm mohl udělat to kapučíno - díky ryskám člověk přesně ví, kolik vody má nalejt, a protože má ten pytlík nahoře zavírátko, dobře se to i míchá.
Možností je samozřejmě použít ten ohřívací pytlík i zde, a ten čaj/kapučíno si přihřát, nebo teda sehnat teplou vodu a zalejt to rovnou teplou.
Nicméně bych to viděl tak, že dopiju čaj, donutím se dojíst ten zvláštní chleba, a půjdu spát, a kapučíno a zbytek si nechám na někdy jindy :)
.... no, stejně jsem neodolal, a po chlebu našal ty "tabletky", které vypadaly jako žvýkačky... no, žvýkačky to jsou, ale mají sakra divnou příchuť :)

No, po dnešních zkušenostech to vidím tak, že si doma budu držet pár MRE pro strýčka příhodu, a asi si je budu brát na akce, protože to je jednak stylové, a jednak to perfektně dotvoří atmosféru :)
Jen mě tak napadá, jestli bych tu jednu dávku nenacpal do vesty, ale dle velikosti asi ne... každopádně to nezkusim, dokud si nekoupim novou, ale co odhaduji podle velikosti pytliku, bude to potřeba nacpat do batohu :)
Ale popravdě, muset to jíst denně, tak bych to za čas nesnášel stejně, jako většina vojáků z povolání, která je musí jíst skoro denně :)

pondělí 14. prosince 2009

Film 2012

Abych završil můj příspěvkovo-filmový maraton, hodím sem pár znaků o filmu 2012, který jsem navštívíl před nedávnou dobou.
Tento film jsme si jako velký přívrženec katastrofických filmů (Den poté a podobně) nemohl nechat ujít.
Na film jsme šel s tím, že uvidím dechberoucí efekty, že uvudím to, co se teoreticky možná stane, ale rohodně jsme nečekal nějaký úžasný příběh.
A přesně takové to také bylo. Perfektní efekty, u kterých mě chvilkama až mrazilo v zádech, průměrný očekávatelný příběh, a co mě nejvíce štvalo, opět typická americká klišé. Obyčejné vrtulové letadlo, které stihne podletět padající mrakodrap, chlap, který i s karavanem zapadne do díry v zemi, pak s eminutu nic neděje, a on vyleze, průjezd autem hroutícím se mrakodrapem, a podobně... nebýt těchto kravin, bavil jsem se o trochu více.
Samozřejmostí byla trošku humoru (i černého), a na konci takové menší poznání, že bude něco jiného, než se očekávalo :) Když řeknu, že loď nemusí být jen kosmická, tak těm, co to neviděli zkazím lehce zážitek, takže to říkat nebudu ;) :D
Když to shrnu, šel jsem na skvělé efekty, a odešel jsme více než spokojen, vše ostatní bylo druhořadé :)

Zombieland

Dnes, respektive včera jsem byl v kině na filmu Zombieland, na který jsem se nechal de facto ukecat kamarádem, který pak stejně nešel, tak jsem šel sám, čekajíce nic moc příběh se zombie tématikou, u kterého se trošku zasměju :)

Nicméně film mě příjemně překvapil, až na pár slabších scének byl velice dobrý :) Jak jsme již psal, a jak ostatně vyplývá z názvu, jedná se o film se zombie tématikou, takové filmy mám rád, a jsem vděčný, že někdo udělal film, který se na tento potenciální konec světa kouká trošku jinak, než filmy jako "Úsvit mrtvých", a "28 dní/týdnů poté". Totiž, s velkou dávkou ironie a vtipu. Logicky, potom co se člověk probere z šoku, co že se to stalo se světem, spadne do určitého stereotypu, a začne si všechno ironizovat, a samozřejmě si hledat nějaký cíl. A o tom je přesně tento film, kdy se setká skupinka lidí, které osud svede dohromady, a ač mají různé cíle, tak nakonec poznají, že jediným správným řešením je zůstat spolu (takový konec se dá ostatně předpokládat, ale není to na škodu).
U filmu se člověk pobaví, prožije si hezký příběh, a ostatně více se od tohoto filmu ani očekávat nedá.
Mě navíc učarovala postava, kterou hraje Emma Stone, takže já si ten film užil o to víc.
Navíc jsem si jako bonus prožil při cestě domů takový malý vlastní zombie příběh, protože samozřejmě, jak jinak, moje přebujelá fantazie mi nedala pokoj. Takže jsem si při cestě metrem říkal "co kdyby", a "co bych teď zrovna dělal...", no prostě já měl z filmu hnedle dvojitý zážitek :)
Takže jsem se pobavil, zasmál, a měl hezký zážitek, což je přesně to, co od filmu čekám :)

Vánoční koleda 3D

Dnes, respektive včera, jsem navštívil na doporučení kamaráda, a zároveň i s ním, film Vánoční koleda, a to v 3D provedení, na které se popravdě velice snadno a rychle zvyká :)

Pohádka je na motivy již existujícího, a známého příběhu, nicméně kompletní zpracování v 3D animaci, postava jakoby zestárlého Jimma Carreyho, a určitě i jeho hlas (já byl bohužel na verzi s dabingem, ač se titulky ve 3D čtou ještě lépe, než ve 2D, ale tak je to pohádka, a je to dělané pro děti), a krásný, lehce strašidelný příběh, s občasnými lekačkami, a skoro až hororovými situacemi, to vše ochuceno špetkou humoru, dává velice hezky koukatelný pohádkový příběh, u kterého se leknete, zasmějete, a z kina jdete ještě navíc s poučením, které by si každý měl vzít k sdrci :)

neděle 13. prosince 2009

Poslední letošní airsoft - tentokrát v Milovicích

Na sobotu 28.11. si naše stále se formující airsoftová skupinka dohodla airsoftový trénink, a to sice v Milovicích, což pro mě znamenalo něco jako malou oslavu :) Dokonce jsem kvůli tomu zrušil původně domluvenou účast na firemním volejbalovém turnaji, což bylo sice trošku nefér vůči kolegům, kteří hráli v oslabení (popravdě, asi bych moc posila nebyl, volejbal jsem nehrál téměř rok, nějak není čas na tréninky :) ), ale jak mi při komunikaci mailem s pořadatelkou ona sama řekla, "je potřeba si zvolit priority", a to já udělal. Naše AS parta se pořád formuje, a je potřeba co největší účast, a co nejvíce stálých členů, a vzhledem k tomu, že jsme si prošli menší krizí (většina, včetně mě, nějakou dobu kašlala/nevěděla/nemohla na tréninky, a jezdit na tréninky ve 3-4 lidech je ztráta času, peněž, a benzinu). Tak jsem si prostě musel vybrat, a popravdě, volejbal si ještě zahraju, ale nechci, aby se položila na AS parta, protože mě tenhle sport dost solidně baví :)
Takže bylo rozhodnuto, z turnaje jsem se týden předem omluvil, a potvrdil účast na ASku. Ono mě přemluvilo už jen to, že se jede do Milovic, to bylo něco jako předčasný dárek k Vánocům :) Oblast, o které jsem tolik četl, a slyšel, a teď se tam můžu kouknout? No jéje, u toho nesmím chybět! :)
Udělal jsem ještě poslední den před malý nákup na akci - výbavu si teprve pořizuju, a protože zdroje nejsou nevyčerpatelné, jde to pomalu :) Takže jsme si pořídil elastickou kuklu se sundavací "tlamou", sniper šálu (bohužel neměli variantu ve woodlandu, tak jsem musel koupit černou, WL se holt koupí jindy :) ), takový ten klobouček do džungle, samozřejmě ve WL variantě (skvěle chrání hlavu, i uši, a přitom človkě skvěle vidí i slyší), a k tomu ještě alespoň obyč pletené olivové rukavice (mám vyhlídnuté neoprénové zelené, ale ještě si nejsem jist, zda zrovna tyhle chci :) ).
Takže nakoupeno bylo, do Milovic jsme dojeli v počtu - pokud si dobře pomatuji - asi 14 nebo 15 lidí, zaparkovali na okraji, kde je spousta vybydlených paneláků, navlékli se do výstroje, složili/připravili zbraně, všechno tak nějak poladili, obešli to tam, zkoukli, řekli si, že jeden tým bude bránit kufřík s čímsi v bývalé továrně, a ten druhý bude startovat z paneláku naproti,a určili si "mrtvoliště". Prošli jsme si tedy nejdřív továrnu, pak panelák, kde jsme se tak nějak shodli, že by bylo dobré nebezpečné věci odstranit z cesty, do čehož zapadaly i některé dost nebezpečné střepy na některých rozbitých oknech - což se bohužel u některých zvrhlo tak trošku v demolici baráku, což úplně "košer" samozřejmě nebylo - to, že hrajeme ve zdemolovaném baráku je jedna, věc, to že mu trošku pomůžeme je věc druhá, ale popravdě, radši přidat trošku nepořádku k těm hromadám všude okolo v rámci bezečnosti, než aby se pak někdo na něco napíchl.
Pak jsme se tedy sešli před panelákem (resp z druhé strany, než byla továrna, tedy už téměř v neherní zoně), řekli si pravidla, rozdělili týmy, a šli se každý připravit.

Já byl v týmu bránícím továrnu, tedy pod vedením drakouše jako zástupce velitele, druhý tým vedl samozřejmě Michal.
My se tedy šli připravit, což v našem provedení, a v rámci předbojové přípravy a přicházejícího bojového amoku znamenalo snesení všeho možného nepořádku (dřevěné desky, skříně, a podobně) do jedné části továrny, a vytvoření téměř nedobytného bunkru z relativně otevřeného komplexu pár místností - zabarikádování oken, nepotřebných dveří, a tak podobně :) Řerněme, že by tam pár bezdomovců mělo teĎ relativně slušné bydlení :)
Do příprav jsme se zabrali docela solidně, a když pak někdo zařval "Bacha někdo jde!" vrhli jsme se všichni jak jeden muž k odloženým zbraním, a postavili se okamžitě do pozic, a to naprosto bez předhoczí dohody - musím nás pochválit, vypadali jsme jak dobře zabarikádovaná a solidně vycvičená jednotka partizánů :)
Jirka, který jako jediný "neuklízel", ale hlídkoval okolo, se stáhnul skoro k nám, připravenej se přidat za barikádu, a nám stoupnul adrenalin v žilách :)
Musím říct, že to opravdu byl pocit, jak když jste někde ve válce, a chystá se přestřelka, adrenalin nám tekl z uší, všichni napjatí k prasknutí, opravdu zvláštní pocit :)
Nicméně k přestřelce se nechystalo, přišli dva kolegové z druhého týmu, beze zbraní, nekryli se, s tím, že je nějaký problém s policií. A jejej.... Takže jsme se shodli, že složíme zbraně, aby jsme nedali policii ještě nějaký důvod ke střelbě - obecně se doporučuje při kontaktu s policí zbraně vybít, nechat viset na popruhu, případně držet v ruce tak, aby bylo evidentní, že se nehodláte chovat agresivně, a chovat se klidně a slušně - nikdo totiž neví, co se třeba v okolí stalo, a mohlo by se stát nějaké neštěstí. A samozřejmostí je vyjít z krytů, a pod, a sejít se na jednom místě. Což jsme tedy udělali, šli jsme k autům, a netrvalo dlouho, a přijeli - teda přijel - jeden policista, od pohledu trošku "orgán", a bylo vidět, že moc příemný asi nebude... My si teda suundali výzbroj, opřeli zbraně o auta, a dali se do svačení, takže jsme určitě nevypadali agresivně :)
Michal, který věděl, jak s policí v tomhle případě jednat, z toho perfektně vybruslil, pana policisty jsme se zeptali, kde teda můžeme hrát, když ne tady (nikoho nenapadlo, že by s hraním AS v Milovicích, v rozpadlých panelácích, kde už není co ukrást a ani zničit, by mohl být nějaký problém), a dostali jsme informaci, že zaprvé hrajeme na soukromém pozemku, zadruhé, jsme blízko osídlené oblasti (což byl fakt, o pár paneláků dál bylo několik těchto paneláků rekonstruovaných, a normálně se tam bydlelo, a ač to bylo daleko, mimo přímý dohled, a hlavně dostřel (cca půl kilometru), faktem bylo, že tam kdokoliv mohl přijít), a hlavně, neměli jsme povolení od - středočeské policie, nebo Ministerstva vnitra, fakt nevím (respektive, nepodali jsme si žádost o pořádání akce)? A hlavně, neměli jsme herní oblast třeba obehnanou páskou. Navíc jsme prý blízko silnice (byli jsme cca 100 metrů od v mapě zakreslené silnice, navíc mezi námi a silnicí byl panelák, ale budiž). Ač byl pán sice opravdu "orgán", v tomhle pravdu měl, ovšem v náš prospěch zase hovořilo to, že jsme tam byli poprvé, tohle jsme netušili resp., v oblasti kde se nepohybuje žádná veřejnost, a které hlavně není zakresleno na mapě, a ke kterému nevede žádná veřejná komunikace, která není zakreslena na mapě, se hrát může. Funguje to takhle třeba na Vápence, kde tedy i chodí normálně lidé z okolí na procházky, ale všichni ví, že tam se prostě hraje (a další věc je, že tam chodí v klidu, s dětmi, bez ochranných pomůcek, nechápu je, že se nebojí, navíc často s dětmi), navíc v okolí mají dostatek lesů, a jiných míst na procházky. Navíc, a to máme určitě naučeno nejen my, když se někde naskytne někdo, kdo tam nemá co dělat, prostě zařveme "civil", a hru když ne zastavíme,t ak aspoň pozdržímě do doby, než nám odejde z dostřelu, případně, pokud někoho takového vidíme na hraně herního prostoru, poprosíme ho, aby chvilku počkal, nebo to obešel. Takhle to funguje, a nikdo s tím nemá problém.
Ale budiž, pan policista měl převázně pravdu, navíc nemělo cenu se s ním hádat, daleko lepší bylo se zeptat, domluvit, nechat si říct co jsme udělali špatně, a příště si na to dát bacha, a to vše slušně a v klidu. S čímž teda pár našich "kolegů" mělo trošku problém, a nenechali si pro sebe pár poznámek pod vousy, což snad naštěstí policista neslyšel, a hlavně jsme je je hned uklidnili a utišili. Policista si zatím ověřoval dle vybraných občanských průkazů zjevně ověřoval, zda nejsme nějací recidivisté, nemáme zázna, nebo nejsme hledaní, a také si samozřejěm všiml, že nejsme zdejší, ale jsme z Prahy, mimo jednoho kolegy, který bydlel kdesi mezi PRahou a Milovicemi snad.
Nicméně nám oznámil, že tohle je za litr pokuty, čímž nám docela zkazil náladu. Takže jsme v ponuré náladě pojedli, trošku nadávali.... Pan policista se vrátil, rozdal nám občanky, rozloučil se a odjel.... o pár metrů dál se právě objevila skupinka jiných obětí, tak šel hodovat.... :) Nicméně, my si uvědomili, že nám nedal podepsat nic, kde by jsme potvrdili, že o pokutě víme, a že jí teda zaplatíme (na místě nebo složenkou), a tudíž vlastně žádnou pokutu nemáme, jupí :)
Pouději jsme se dozvěděli, že tam jiná skupina, hrající o kus dál prý používala nějakou nepovolenou pyrotechniku, proto na nás byl pan policista trošku tvrdčí, a několikrát se nás ptal, jestli k nim nepatříme - zjevně nám to moc nevěřil...
Dojedli jsme, a vydali se tedy do oblasti, kterou nám pan policista dporučil, tedy oblast, kde je (oficiálně, ale místní to nedodržují) zákaz vjezdu, a kde se vyskytuje letiště a bývalé budovy zásobování, garáží, velení, a taky řídící věž letového provozu :)
Tady si dovolím odbočku, a něco vysvětlím; nechci vypadat, jako někdo, kdo polici nemá rád, a pohrdá jí, to není vůbec pravda. Policie jako instituce si vážím, a kdykoliv případn můžu, tak jim rád pomůžu, nebo podám potřebné informace. Ovšem samozřejmě, jako všude, i někde se vyskytnou jednotlivci, kteří této instituci kazí jinak relativně dobré jméno.
Jsem trošku trošku na pochybách, kam mám zařadit zmíněného policistu - na jednu stranu se zachoval tak jak měl, pokáral nás, postrašil, pokutu nám nedal, a poradil. OVšem zase byla na druhou stranu vidět jeho zjevná zaujatost proti tomuto sportu, což ovšem zase mohlo mít příčinu v tom, že se setkal s některými AS fandy, kteří tomuto sportu dobré jméno nedělají.
Takže se ve finále asi zachoval tak jak měl, protože kdyby chtěl, mohl nám to pěkně osladit - dát nějakou vysokou pokutu, zabavit zbraně, zatknout nás, a kdo ví co ještě :)
Takže pana policistu už soudit nebudu :)

Takže zpět k tomu, jak to pokračovalo dál. Dojeli jsme k oblasti, kterou nám doporučil pan policista, zaparkovali auta před zákazem vjezdu, a vydali se na obhlídku prostoru, a vyhledání nějakého dobrého místa na hraní.

Nezvratný osud 4 (Digital 3D), a ještě za 50,- :)

Před chvílí jsem se vrátil z filmu Nezvratný osud 4, a to v provedení 3D, což filmu docela přidalo. Někoho by možná mohly rušit věci, létající mu do obličeje, a podobně, ale musím uznat, že v 3D provedení obraz vypadá daleko čistčí, a třeba předmět ležící "přímo před vámi", je až neuvěřitelně reálný.
A co se týká filmu, film nezklamal, ale ani nijak extra nepřekvapil, což mě osobně vyhovuje. Šel jsem na film, kde si prostě smrt pomáhá k tomu, aby vše bylo jak má být, a připravuje lidem ty nejneuvěřitelnější a nejbrutálnější smrti (smrtně? - fakt nevím :D). A to se opět zdařilo přímo perfektně, takže jsem se nenudil, párkrát se i zasmál, takže jsem byl spokojen :)
Někdo by asi mohl říct, že to, co se děje ve filmu jsou kraviny, že se tos tát nemůže, ale to si neuvědomuje, že tady prostě smrt napomáhá svou mocí,a ovlivňuje běžné vyzikální zákony, a občas způsobuje lidem i krátkodobou sklerozu a zapomětlivost :)
Tzn., tuhle pomůže lavičce, aby se zlomila tak, že zůstane ostrý hrot, tuhle pomůže něčemu spadnout na něco, a to něco něco způsobí, a tak podobně :) A občas taky pomůže předmětu, který by jinak možná způsobil nějaké to zranění, aby byl vpravdě smrtící :) Autoři nás občas tahají za fusekli, takže se tam třeba k něčemu schyluje, vypadá to, že smrt vyhraje (nebo naopak, že někoho zachrání), a nakonec se to, co čekáte, přesně nestane :)
Vytkl bych snad dvě věci - a teď kdo film ještě neviděl, ať přeskočí na další odstavec; v pojízdných schodech určitě nejsou součásti, které fungují jako lis, a jsou schopné vcucnout celého člověka a udělat z něj něco podobného masové konzervě pro psy, a že vana, klidn ěpřetékající vodou, prostě nepropadne železobetonovým stropem, a nepomůže tomu ani hromada voldy okolo :) Až na ty to dvě hlouposti to všechno mělo relativně hlavu a patu :)

Takže když to shrnu, film ve 3D je super, a Nezvratný osud 4 mě nezklamal, film jsme si užil, a to je hlavní :) Btw, teď mě napadá, že jsme možná ani neviděl trojku? Budu si to muset zjistit :)

úterý 10. listopadu 2009

Mac OS X Snow Leopard má upgrade na verzi 10.6.2 !!!

Chvilku po zpřístupnění nové verze Mac OS X Snow Leopard, s kódovým označením 10.6, se objevil update na verzi 10.6.1, a nyní vyšel update na verzi 10.6.2, detailní informace opět nechám raději na těch "povolanějších": http://www.jablickari.cz/toolbar/3666.
Já se osobně se zmíněnými chybami nesetkal, nicméně jedna z oprav by se mě mohla týkat pracovně, tak doufám, že na upgrade 10.6.2 budu vzpomínat více než v dobrém :)

Ano, i já mám rád Macy a Apple :)

Ne, že bych se tu o tom zmiňoval, ale ač jsem skalní PCčkář, Macy mě dost oslovili (půl roku programování na MacBooku po večerech doma), mimoto mě částečně i živí, neboť s Macy pracuji v práci, tzn. poskytuji pro ně technickou podporu, a dělám na nich testing - čeho se přesně podpora týká, a co testuji, si nechám pro sebe, protože pak by si každý jen trochu znalý člověk domyslel na čem, a hlavně kde pracuji, a to každý zajisté uzná, že i otevřenost na internetu má své meze :)
K programování na Macu jsem se dostal relativně jak "slepý k houslím", protože v době boomu iPhonů mě kamarádi navezli do toho, že jako "GURU programátor" (tak mě vidí oni, v životě neprogramující lidské bytosti :D, já vím, že to až tak žhavé není :) ), bych určitě programování na Macu pro iPhony zvládl, a všichni tři na tom vyděláme, protože vymyslíme nějakou suprovou aplikaci a penízky se jen pohrnou :) S tím že oni použijí své hmotné statky, a já zase mozek :)
Když následující události popíšu velice stručně, probíhalo to asi takto: shánění informací o programování na Macu -> téměř nemožné --- shánění peněz -> obstarali kamarádi, jak bylo dohodnuto --- shánění co nejlevnějšího přenosného Maca -> téměř nemožné, nakonec jsme sehnali výběhový typ MacBooka v iStylu v Brně --- cesta pro Maca do Brna, docela sranda --- učení se s Macem zacázet obecně -> ze začátku docela zmatek, ale pak mu člověk přijde na chuť (pochopil základy a fungování systému, a jeho první úpravy k obrazu mému - cca dva dny) --- učení se programovat -> vzhledem k tehdejší náročné a mizerné práci, a nervech na pochodu nic exta, přesto mě to bavilo, seděl jsem u toho po večerech a zkoušel si, ale dlouho mi trvalo pochopit základní pricipy, samozřejmě s tím, že prostě člověku to po 13ti hodinách v práci prostě moc nemyslí --- souběžně s tím sehnání nové, o dost lepší práce, ke které mi pomohly právě znalosti Macu (ne na expertní úrovni, ale na úrovni daleko vyšší, než kdy bude mít většina běžných lidí :) ) -> více času a chutě na práci na Macu, navíc možnost hrabat se v něm i v práci --- jeden kamarád cuká, chce jít z našeho spolku, protože si zřejmě myslel, že se po měsíci budeme topit v penězích, a ono ani po pěti měsících nic -> řešíme kdo jak co komu splatí, já se zaříkávám, že jim Maca splatím a nechám si ho, dohodnuto, fajn --- za několik dní přiběhne kamarád, že prostě potřebuje peníze, a Maca střelí -> vzhledem k tomu, že v Macovi nemám ani korunu, nemůžu jinak, než držet hubu a odevzdat ho -> přicházím o "domácího Maca" --- v práci přestává být čas si s Macem hrát --- před několika dny mi kolegové z vývoje zabavili Maca, s tím že potřebují další stroj na testing, vzhledem k tomu, že byl koupen vývojem, nemůžu než držet hubu a krok :) - ještě že jsem už tak dobrý, že tu tech. podporu zvládám z 99,9 % z hlavy :) --- resumé: nemám po ruce ani jednoho Maca :)

Ovšem, v plánu je samozřejmě nákup vlastního stroje, abych na něm mohl pracovat v klidu doma,a být nezávislý, nákup se snad zdaří někdy v průběhu roku 2010 :)

Ještě bych rád podotknul, že ač si mě Macy získaly, pořád mám na první příčce PC - Maca beru jako stroj pro zábavu, hraní, zkoušení, a zdokonalování se, a samozřejmě jako programovací nástroj - a taky jako přenosný přehrávač filmů, a mojí spojku s internetem když si trošku posedím na "oné místnosti" :D

Když lidé dělají, co nemají, tím spíše, dělají-li to ti, kteří nemají potřebné znalosti a zkušenosti, dopadá to přesně takhle..... :)

Hezký článek o tom, jak je jistý Nizozemec pěkně "vyčůraný", a jak jsou někteří lidé hloupí, naleznete na tomto odkazu: http://www.jablickari.cz/toolbar/3686. Neobdivuji ani tak jeho "hackerské umění", jako prostou a jednoduchou nápaditost. Nutno podotknout, že to samozřejmě neschvaluji, protože takové chování je jednak nezákonné, ale hlavně sprosté, ale zase na druhou stranu, dobře těm lidem tak, když jsou hloupí, a nevědí co dělají, a nezjistí si všechna fakta, měli by ty peníze odevzdat ne hackerovi, ale státu, který by je nějak účelně využil - řikejme tomu třeba "daň za demenci" :) Popravdě, zřejmě existuje pár programů, kvůli kterým by za to asi jailbreak stál, ale je tu určitě více důvodů, proč ho nedělat. Zvláště v dnešní době, kdy iPhone obsahuje snad téměř vše, kvůli čemu se v minulosti jailbreaky dělaly....

pondělí 26. října 2009

Radikální změna účesu :)

Abych nezapomněl, sice to už všichni známí vědí z facebooku, ale i tak... v pátek, přibližně v 11 hodin dopoledne jsme udělal radikální krok, skočil do kadeřnictví, které jsem měl po cestě od doktora (byl jsem na kontrole, marodil jsem), a nechal se vzít dohola - už žádné rychlé ranní mytí hlavy, žádné česání, žádné nervy s neposlušnými vlasy! :)
Ještě si sice zvykám, ale nemůžu si to vynachválit :)

neděle 25. října 2009

Ano, i já ho už mám - aneb (první) vlastní zkušenosti s iPhonem, část druhá

Udělejme to tak, jako že uběhl třeba týden, já mezitím otestoval iPhone ze všech stran, a píši další zkušenosti a postřehy - ve skutečnosti od první části této série příspěvků uběhlo asi tak pět minut, ale důvodem "rozčásticování", je mimo tendence psát zkušenosti postupně i to, aby to nebyl jeden dlouhý článek o hromadě odstavců, což je stejně i tak :)

Abych tedy nějak pokračoval.... co se týká iTunes, netuším momentálně, jak vyřešit zmiňovaný problém, a to, že při připojení iP prostě vytuhnou, nebo v druhém případě vytíží na 100% obě dvě jádra mého procesoru, a pak to ve finále stejně napíše nějakou chytrou chybu typu "odpojte a znovu zapojte zařízení". POpravdě netuším co s tím na fórech jsem zatím také nic kloudného nenašel, ale to se časem vyřeší. Musí :D Takže aztím bez muziky, zvuků a obrázku v iP, na to holt přijde řeč časem.

Další věcí je, že jsme řešil, jak si ten telefon pojistit, a to hlavně proti krádeži, a ideálně i proti poškození. Ale ejhle, takové pojištění nikdo nedělá, mimo jakýchsi rádoby pojištění, a to za příčerných podmínek, nemá cenu vůbec rozepisovat tyto varianty. Další možností jsou nějaká ta "pojištění kabelek", čímž se myslí pojištění dokladů, kreditek, klíčů, a právě i telefonu. Spíše se tu jedná o "příspěvek" na jejich znovupořízení, a u kreditek to zaplatí i blokaci atd. Vím, že toto třeba nabízela Česká spořitelna u té své chytré karty, ale na netu o tom není ani zmíňka, tak se na to optám až půjdu teĎ někdy do banky....
U telefonu za "pár korun" nemá cenu pojištění řešit, ale u telefonu za hezkých pár tisíc, což do té kategorie iP spadá, je to už docela důležitá věc.

A další důležitou věcí jsou data, i zdánlivě nedůležité poznámky, a hlavně kontakty. U iP jde všechno zálohovat při synchronizaci, tak budiž, já si ty kontakty stejně ještě budu spát do tabulky vedle někam, pro klid :D

Jak jsem zmiňoval tu potřebu nějakého pojištění, narazil jsme při hledání na tim (ten sem uvedu někdy později), že je možnost přes účet MobileMe iP nejen sledovat, respektive zjišťovat jeho polohu, ale jdou dělat takové věci, jako psát zprávy na jeho display, s tím, že ta zpráva bude dvě minuty zvonit a nepůjde to vypnout, zapnout zámek telefonu, pokud to ovšem máte nataveno, a máte ho jen deaktivovaný, a také ho měnit přímo z MobileMe, takže ten člověk nemá šanci ho uhádnout, a dále je možné telefon celý kompletně smazat, a vrátit ho do továních nastavení, čímž samozřejmě zabezpečíte, aby nikdo nemohl k datům, ale zároveň se připravíte o možnost ho lokalizovat, psát na něj zprávy a nebo ho zamykat.
Nicméně, tato služba mě ohromila natolik, že jsem se rozhodl jí przkoumat, a vyzkoušet (mimo posledního bodu, nebudu si ho přece mazat:) ). Můžuu potvrdit, všechno funguje, je to až k nevíře. Mimoto je MobileMe krásně vytvořeno, je jednoduché a funkční, přesně ve stylu Applovských výrobků. Navíc tam je možnost používat úložiště o velikosti 10 nebo 20 GB (teĎ vám neřeknu přesně), s trafficem 200 GB, a samozžejmě toto úložiště mapovat i na iDosk na Macích, nebo přes apps i v iP. A to jsem ještě nezmínil, že je samozřejmě možné si kontakty, kalendář, a podobné věci zálohovat z Ip do MobileMe (děje se to tuším automaticky, jen to musíte v iP nastavit). Navíc máte ještě e-mail, a to ve tvaru "jméno@me.com", který zase samozřejmě perfektně běhá v iP - hlavně ta rychlost doručování je bezkonkurenční :)

Tak, a teĎ popravdě, nemysleli jste si, že je tahle všechna MobileMe "sranda" zadarmo, že ne? :D Ne, opravdu není:) Je tu možnost trial vyzkoušení, kdy musíte zadat informae o kreditce, a když si účet včas nedeaktivujete, bude vám stržen normální roční poplatek, což je 79 €, cože je při současném kurzu na koruny přibližně dva tisíce korun - tato částka vám účet předplatí na rok. Přijde vám to hodně? Ano, je to hodně, ale za velice rychlé a velké úložiště, automatické zálohování většiny dat, a za možnost mít pod kontrolou iP pokud ho ztratíte/ukradnou vám ho, to podle mě stojí, takže já si po skončení trialu holt účet nejspíše zaplatím.

Co se ještě týká mailů, tak mohu jednoznačně doporučit gmail, zde je návod, jak si gmail vyzvedávat přes MS EXchange, tzn., žádné stahování v intervalech, ale okamžité doručení, a tím i menší spotřeba baterky například. Ovšem jde (mě šel) takhl nastavit jen jeden gmail účet.

Druhá část seriálu o Iphonu končí, a já doufám, že se brzy dokopu k další, tedy třetí části :)

Ano, i já ho už mám - aneb (první) vlastní zkušenosti s iPhonem, část první

Původně bylo v plánu, že si iPhone (iP) pořídím někdy možná v lednu, kdy mě čeká konec smlouvy u T-Mobilu (z jejich pohledu spíše automatické prodloužení smlouvy které mají chytře zakomponováno ve smlouvách), a také by mě čekal nucený přechod na relativně nevýhodný tarif - navíc se mi nelíbí už nějakou politika TM obecně, proto jsem se po úvahách rozhodl, ře přejdu k Vodafonu - navíc Vodafone má zřejmě nejlepší datovou síť v ČR (myšleno, nejlepší pokrytí daty), a obecně si ho vychvaluje hromada známých (a zkušenosti známých jsou vždy tím nejlepším měřítkem - ne nejobjektivnějším, přesto nejlepším).
Jenže člověk míní, a telefon mění. Moje stařičká Nokia 6300 (dobře, zas tak stařičká není, ale mě se líbí ji tak označovat :) ) se rozhodla odejít do předčasného křemíkového důchodu, a bez konzultace se mnou tak učinila - bafla křemíkové papuče a moje data, a poroučela se :) Takže já skončil bez telefonu, a 63ka ve specializovaném servisu, kde se pokusí z ní vytáhnout data, a/nebo ji opravit - nebo také ani jedno. Pan technik se moc nadšeně netvářil, takže moc optimistický nejsem. A i když jí náhodou opraví, stejně už bych jí nemohl nikdy věřit.
Dobře, říkáte si, a proč tady už třetí odstavec melu o něčem, co se iP netýká téměř vůbec? No, jednak se rád "poslouchám" :), jednak vás chci (i když zbytečně) tímhle textem zprudit tak, že si začnete pravidelně zálohovat vaše důležitá data, a také, protože se to toho iPhonu týká (budu řešit možnost zálohování).
Takže, konečně se začínám ubírat směrem k jádru článku; sehnal jsem s obtížemi černý iPhone 3 GS 32 GB (prostě není k sehnání, a to ani v Praze, ale kdo umí, ten umí :) ), upsal se Vodafonu, vybral si krásné číslo, dostal slevu na datový tarif (když víte jak na toho obchodníka - a on na vás :) ), podepsal tuny papírů, a za odměnu, že jim budu hezky dlouho sypat hezké penízky dostal ještě jako dáreček hrneček :) A hurá domů, hrát si s novou hračkou :)

Takže, balení iP, jako každého výrobku od firmy Apple bylo vskutku excelentní (až jsem se v krámě divil, že mi dávají tak malou krabičku), návod a záruční list dostanete mimo, respektive je návod ke krabici s telefonem "přidělán" gumičkou.

Po rozbalení je potřeba telefon aktivovat - tzn. stáhnout a nainstalovat iTunes (v případě PC), nebo je prostě jen pustit (v případě Maca). Já bohužel teď doma Maca nemám (raději bych synchronizoval na něm). Stažení bylo rychlé a snadné, instalace naopak trvala doela dlouho, a iTunes chtěly restartovat.
S iTunes se také objevily první (a také zatím jediné) potíže. Zamrzají, přestávají reagovat a podobně, což bych od nich opravdu nečekal. K nim se ale vrátíme později. Takže po prvním spuštění iTunes připojíte dodaným kabelem iP k počítači, budou si chvilku povídat, a pak vám to na displeji iP napíše, že telefon byl aktivován (taky to napsalo asi i v iTumes, ale to už si přesně nepomatuji). Samozřejmě před aktivací je dobré tam rovnou dát i SIM kartu operátora.
Všechny tyto kroky popisuji velice zběžně, protože toto není žádný návod (kterých je na netu tuny, navíc máte návod a manuály DOKONCE i v češtině), ale moje zkušenosti, a navíc, popravdě, celý postup si zase tak detailně, abych psal návod, zase nepomatuju :) Spíš se zaměřím na drobné tipy a triky a zádrhele, na které jsme narazil, a které jsme většinou i vyřešil :)
Po aktivaci jsem začal objevovat, a hle, první věc, menu vůbec nevypadá tak jako menu ukázkových iP u operátorů. Chybí tu ty hromady (většinou demoverzí) her a dalších aplikací. Takže věc první, samozřejmě vyzkoušet si něco zahrát, takže hurá na AppStore. Takže založit účet.
Shodou okolností jsem měl otevřený IE (verzi 8), tak že se zaregistruji a budu pokračovat (opět, návody na registraci jsou všude po netu). Vše docela jednoduše, zadal jsem normální pravdivé informace, dal jsem zatím volbu "bez karty", tzn., nemám tedy možnost stahovat placené apps a hry, ale pouze ty "free" (kterých je tam opravdu hodně, a často jsou to "lite" verze těch placených), nechal si poslat potvrzovací mail, a už jsme se hnal "nakupovat". Ale ouha, ještě je samozřejmě potřeba potvrdit mail, a tím aktivovat účet. Jasně, žádný problém , vlezu na mail, kliknu, vyskočí okno, že se aktivuje, ať chvilku vydržím, případně ať nastartuji iT a jaksi to dokončím tam. Ale ouha, v IE 8 se prostě ta konečná stránka neotevře, nevyskočí iT, a když je pustím, a zkusím to v nich, tak prý nemám ůčet aktivní. Takže jsem si vedle českého ůčtu zkusil založit ještě US, se stejným výsledkem. Teď trošku odbočím, US účet se dělá tak (opět mnoho návodů, takže jen v rychlosti), že si v iT dole jako zemi zvolíte USA, vyberete na AppStoru nějakou FREE aplikaci, jelikož nemáte účet, tak se musíte zaregistrovat, což uděláte, a hurá, máte účet. Zde je jen problém s tím, kde vzít US údaje jako adresa, ZIP code a telefon, protože ty údaje lehce kontrolují, tzn., když se tam napíšou kraviny, tak vám to vynadá :) Použil jsem údaje z návodu, do kterého jsem občas jukal (tel., adresa), opět dal, že nemám kartu, ale v tu chvíli jsem tedy opět skončil na tom, že mi nešlo účet aktivovat. To se vyřešilo zapnutím Firefoxu, ve kterém vše šlape jak má.
Ale ono není od věci mít dva ůčty, není problém mezi nimi přepínat, a na českém spoustu věcí nenajdete.
Pak jsem tahal, hrál si, tahal, hrál si a tak pořád dokola, pak si přidal kartu do českého profilu (u mě osobně to je VIsa Elektron od České spořitelny, s povolenými internetovými platbami - dotazovat se a nastavovat n pobočce), stáhl si si i dvě hry, konkrétně "Dig It", a Flight Control, první zmíněnou znám z nějaké recenze a videa u ní, a také chvilkově od kamaráda, a druhá byla právě jako demoverze v těch "operátorských" telefonech. Obě stály nějakých 0,79€, to je na koruny při současném kurzu něco okolo dvaceti korun za jednu. Takže za dva cheeseburgery u McDonalda jsme si pořídil proci pořádné zábavy na pár hodin. Pak jsem si tedy stáhl ještě jednu dvě stejně levné apps, a mám v plánu ještě další, ale faktem je, že většinu jich mám zadarmo, což ovšem nijak nesnižuje jejich cenu. N2kdy asi udělám seznámek těch lepších a zajímavějších :)
Ještě bych na závěr první části uvedl, že nabíjení funguje standartně přes spodní konektor a USB kabelem do PC, případně přes dodávanou redukci ze zásuvky.

čtvrtek 30. července 2009

Problém s rozlišením ve hře? Zkuste tohle!

Toto mi jen tak mezi řečí poradil kolega, že prý to jemu i pár kamarádům pomohlo, pokud hra neznala nějaké rozlišení (hlavně v době, kdy se přecházelo na širokoúhlé monitory).
Sám to vyzkoušené nemám, prostě a jednoduše proto, že s rozlišením problémy nemívám, a přetiskuji zde kompletní kod, záznam, spouštěcí cestu, říkejte si tomu jak chcete, vy si z ní použijte co je libo, doufám, že vám to bude k užitku a pomůže to :)

Zde je zmíněný řetězec:

"C:\Program Files\EA GAMES\Battlefield 2\BF2.exe" +menu 1 +fullscreen 1 +szx 1680 +szy 1050


Jinak, když to trošku rozebereme; toto je potřeba dát do zástupce, který odkazuje na spouštěcí soubor té hry/programu, tzn., pro ty méně znalé; použijeme/vytvoříme zástupce, klikneme na něj pravým tlačítkem, dáme Vlastnosti (máte je někde dole), a v objevivším se okénku pracujeme v kolonce "Cíl". Návod samozřejmě platí pro platformu Windows.
Předesílám, nezapomenout i na uvozovky. Vidíme odkaz na spouštěcí soubor hry Battlefiled 2 (mimochodem, má oblíbená), do složky Program Files (defaultně nabídnutá složka při téměř každé instalaci) na disku C:, zde je zmíněný spouštěcí soubor, tedy BF2.exe - a celá tato cesta je umístěna do uvozovek. A právě po ukončení uvozovek přichází na řadu několik atributů. Atribut je vždy uvozen znaménkem "+", též často bývá uvozen pomlčkou "-" (např. "-abc") - tu doporučuji i vyzkoušet vždy, když by "+" nepomohlo.
Máme zde "+menu 1", u něho si nejsem jist, co přesně dělá, a popravdě, jsem momentálně docela líný to hledat, proto koho to zajímá, UTFG, dále tu máme "+fullscreen 1", to předpokládám vynuceně zapne fullscreen, a teď to podstatné, tedy nastavení horizontální a vertikální hodnoty rozlišení, které si chceme vynutit, tedy "+szx 1680" a "+szy 1050". "szx"je zřejmě zkratka "size x", tedy horizontální hodnota, osa x, a analogicky je tomu u "szy". Hodnoty za těmito zkratkami jsou hodnoty rozlišení v pixelech (px).

omlouvací "onanyje"

Ne, opravdu se nejedná chybu, opravdu jsem napsal "onanyje", a to zcela úmyslně :) Jednak aby mi sem nelezli zbytečně lidé, kteří hledají úplně jiné věci, a jednak proto, že mi to tak prostě přišlo... hezké? trefné? zajímavé? Nevím, a je to vlastně jedno :) Chtěl jsem sem jen cáknout něco v tom smyslu, že není čas, nálada, a síla, sem něco postovat pravidelně, ač nápadů a témat by bylo až až :) Takže vždy jednou za čas dostanu takový ten záchvat, něco tady "stvořím", a pak se zase dalších pár měsíců nutím :D Ovšem známe to známé "kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá výmluvy" :) Ano, přiznávám se, zde momentálně platí asi to druhé :)

středa 4. února 2009

Láska je mrcha .....

Ne, nebudu tady povídat o tom, jak jsem se zamiloval, tohle mi vážně nehrozí, alespoň v současné a nejbližší době :)
Spíše chci okomentovat to, jak ta mrcha láska děsně mění lidi. Můj dobrý kamarád Marek, známe se už opravdu hodně let, prožili jsme toho spolu hodně. Diskotéky, kluby, balení holek, a hromady jiných, zde asi nepublikovatelných zážitků :) Vlastně díky němu jsem získal to své extrovertní já, tu mojí část osobnosti, která je sebevědomá, možná i někdy namyšlená, která nemá problém komunikovat s opačným pohlavím, která paří od rána do večera kdykoliv to jde, která je oblíbená ve společnosti, zábavná, a všude vítaná - a ta část osobnosti, která skoro kompletně už cca rok dříme :) Ale to jsem se dostal jinam.
Jak jsme naznačil, s Markem jsme lítali po diskotékách a klubech, balili holky, a tak podobně, dál to jistě komentovat nemusím :) A Mára, ač nebyl nikdy typický děvkař, těch slečen vystřídal dost (a já mu zdatně sekundoval), ale nikdy si k žádné nevytvořil nějaký hlubší vztah, i když s pár z nich byl i docela dlouhou dobu (v řádu let). Většinu jsem jsem jich znal osobně, a samozřejmě o nich věděl hromadu podrobností přímo od Marka :)
No prostě se snažím naznačil, že Mára měl hodněkrát rád, ale nikdy asi skutečně nemiloval. Takže v těch vztazích byl tím šéfem on, uměl se chovat nenuceně, z té slečny se "neposrat", a prostě choval se tak, jak se podle mě na chlapa sluší a patří.
Jenže teď se něco změnilo.
Poznal jednu slečnu, je s ní cca 2 měsíce, a asi se opravdu zamiloval. Mluví o ní úplně jinak, samozřejmě si s ní pořád píše, volá, a co hůř, když s ní mluví tak i šišlá a používá zdrobněliny ... což už vypadá opravdu vážně, když tohle chlap dělá... a co hůř, Marek na ní ŽÁRLÍ! Což je věc u něho nevídaná, ano, asi jako každý chlap býval majetnický, ale nikdy nežárlil... vyprávěl mi co se nedávno stalo, jakou slečně udělal scénu, a všechny okolnosti téhle příhody..... nevěřil bych, že by on byl některých věcí schopen, nebo že by se takhle šíleně zamiloval. Většinou to bývalo tak, že já byl ten zamilovaný trouba, a on mě trošku rovnal do latě, no a teď se to otočilo. On je ten s těma růžovýma brýlema, on je v tom až po uši, a já jsem ten realista který se z té růžové bažiny snaží vytáhnout...... a asi to nemá cenu :)
Chtějí spolu bydlet, chtějí spolu mít děti, a chtějí spolu být napořád.... samozřejměmu to přeju, ale není mu 15, aby byl tak naivní, navíc když sám dobře ví, jak vztahy fungují....
Achjo, tak mu přejme štěstí a držme pěsti, aby mu to fungovalo....
Asi každý pochopil, že já mám něco jako averzi na lásku, myslím tu partnerskou. Nemám nic proti lásce k rodině, vlasti, a podobným láskám....
Ale ta partnerksá láska, to je věc dvousečná, a velice, velice nebezpečná. Zamilovaný chlap je něco tak neskutečně naivného, manipulovatelného, a politováníhodného :) Vždyť všichni víme, jaké zamilovaní chlapi dělají hlouposti, převádí na ty své vyvolené majetky, dávají jim přístup k účtu, a vůbec, dělají spoustu věcí kterých pak litují :)
Mě za všechny stačí případ, jak dopadl táta jedné mojí bývalé přítelkyně, vztah s ní byl pro mě relativně zlomový. No prostě ten chlap přišel o všechno, manželka a bývalá láska se s ním soudila (a asi pořád soudí) o jejich byt, o každý prd, který mu patří, opatrování dětí si nechala soudem přidělit, ty děti proti němu obrátila (teda se střídavým úspěchem), naházela na něj tolik špíny, smyšlených žalob, a podobných věcí, dokonce i mě proti němu otočila, než jsem ho poznal. A zažil jsem ho, jak byl kolikrát zlomený, jak brečel, nedá se to takhle popsat.... a ani to tu popisovat nechci, tohle na net nepatří.... mínil jsem to jako příklad, jak ta "slavná" láska často končí.... a sám vím své, taky jsem pár těch zklamání zažil....
Proto už nějaký ten rok a něco žiju s přesvědčením, že vztahy se mají řešit rozumem, a ne srdcem, a že se tomu mixu hormonů, kterým řikáme zamilovanost, dá snadno poručit. Je to prostě o vůli, stejně jako s alkoholem, kouřením, a čímkoliv jiným....
Popravdě, bez té partnerské lásky se mi žije daleko lépe....

Tru:Blood

Na tento seriál jsem se popravdě docela těšil, a už prvních pár minut, scéna z noční samoobsluhy, mě utvrdila v tom, že to bude něco extra..... HBO zkrátka ví, jak na nás :)
První díl mě docela namlsal, a ač se dají i další díly zkouknout na internetu, já si počkám, a internetu využiji v případě, že nějaký ten díl prostě nestihnu....

Ministerstvo zdravotnictví varuje: World of Goo je nebezpečně návykový!!!

Nadpis je samozřejmě nadsázka, ale faktem je, že tato roztomilá 2D hra je opravdu neskutečně návyková :) Jedná se o mix Bridge Buildera s nějakou multifunkční stavebnicí, je zde velmi hezky využívána fyzika, a jelikož kuličky mají svou vlastní váhu, kinetiku, a protože ty zbývající se po vaší konstrukci pohybují většinou dle vlastního uvážení, mohou vám dost zkomplikovat situaci :) Ještě je třeba poznamenat, že kuliček existuje několik druhů, a řešení vás ne vždy hned napadnou.... je to nápaditá logická hra, a určitě stojí za zahrání.
Původně vznikla jen jako jakýsi návrh, nápad, pak byla zpracována jako freeware, a tato verze, o které mluvím, měla být také původně freeware, ale nakonec je prodávána za 20 USD. Detaily o historii, ceně, a dalších věcech je možné najít na internetu, a nemá cenu tu vše vypisovat :) Ještě bych jen podotknul, že 90% kopií této hry je pirátských, byla zde dost podceněna ochrana :)

Další věc, před kterou bych rád varoval, je bug, který se ve hře nachází, a tak je nutné nainstalovat patch, nebo provést malou úpravu konfigurace hry, jinak hra neukládá profil, a tím pádem ani dohrané a dosažené levely - toto jsem zjistil ráno v sedm hodin o víkendu po prohrané noci, když jsem byl v druhé epizodě :)
Další možností je instalace češtiny, kde se ovšem nezobrazují české znaky (takže slovo "kuličky" se vám zobrazí jako "kuliky" , a podobně :) ), a další možností je ještě změna rozlišení hry. Vše toto se dá najít na internetu, a pokud nebudu líný, provedu update tohoto článku, a rozepíši to podrobněji :)

Příjemná sobota; Míša, pokec o focení, a hlavně Google Phone

Ano, píši o té sobotě co byla (31.1. 2009) :) To si takhle vstanu, je sobota, pohodička, v plánu sice pár věcí je, ale nic co by nějak pospíchalo nebo bylo nějak nutné... a najednou mi přijde zpráva od kamarádky z Brna, Míši, že jede do Prahy se zájezdem do divadla, a že bude mít chvilku čaasu, ejstli se nestavím a nepokecáme.... Míšu znám ze Seconlifu, už asi dva roky? Sice více virtuálně, než osobně, ale už jsme se párkrát viděli na srazu, a vždycky si dobře pokecali... no a abych to nerozpitvával, nakonec do kina nešla, flákali jsme se v okolí V8claváku, prolezli všechny knihkupectví v dosahu (oba milujeme knížky), dostal jsme školení v teorii focení, a prolezli jsme prodejnu Foto Škoda, která je ve Vodičkově ulici, kde jsme koukali co by se pro mě hodilo za "zrcadlo" (slangový termín pro digitální zrcadlový fotoaparát), a přitom opět řešili všechny detaily, rady, těla, skla (slangový termín pro objektivy), a tak podobně. Ve finále jsme se shodli, a i já pak dodatečně usoudil podle informací na internetu, technických specifikací a podobně, že pro mě bude asi nejlepší CANON EOS 450D, a samozřejmě ne samotné tělo, ale set CANON EOS 450D + objektiv EF-S 18-55 IS + SD 8GB, za bratru 16 a půl tisíce (u Škody je navíc ještě levnější než v CZC, kde bych ho jinak asi kupoval, navíc zde je v setu ještě ta paměťovka :) ). Samozřejmě nekoupím ho hned, jednak teď nejsou nadbytečné finance, a jednak ještě potřebuju nastudovat hoodně teorie :)
A to, proč vlastně celý tenhle post píšu, jsem si nechal úplně nakonec :) Ano, měl jsme pořád na paměti, že od pátku se naNárodní třídě, v prodejně T-mobilu, začal prodávat telefon G1, cože vlastně hardware od HTC, a software od Googla, jednoduše řečeno :)
No a protože jsme šli okolo, stavili jsme se tam, a já měl G1čku asi hodinu v ruce :) Míšu nijak extra nezajímal, a stačilo jí koupat mi přes rameno, takže jsem ho měl celý pro sebe :) V ruce jsem měl tu bílou verzi, a popravdě, byl jsem nadšen, ale mé pocity byly jaksi, jak to říci... rozporuplné?
Popravdě, nejvíce by mě potěšil jakýsi mix G1 a IPhonu, protože každý má něco, co ten druhý nemá :) Ale jinak u mě i tam vítězí G1. Nemá (zatím, je to podle mě jen otázka času) multi-touch, oproti IPhonu mi přijde lehce neohrabanější, možná trošku méně stylový, ale zase má hardwarovou klávesnici (a píše se na ní SAKRA dobře), má přece jen pár tlačítek, a takový zvláštní touchpad, který je ve formě jakési "bouličky", ovšem ovládá se přes něj překvapivě docela dobře. Tlačítka okolo fungují intuitivně, a zřejmě nikdo nebdue mít problém pochopit, co které a kdy dělá. Vyklápění dotykové obrazovky funguje dobře, ale trošku bych se možná bál, a hlavně, u kusu který jsem měl (a měl toho zřejmě dost za sebou), jaksi už trošku nelícovalo :) Jinak se tam ještě dá najít slotík pro microSD, a takový zvláštní zmršený mini-USB, přes který s enabíjí, a asi se do něj dávají i sluchátka s odpovídajícím konektorem - zde opět nikdo nepřemýšlel, proč neudělají normální 3,5 mm jack, aby si tam každý dal svá oblíbená sluchátka, a nemusel používat jejich "chroupátka"? Valné kvality jejich sluchátka asi nebudou, a v případě že si G1 koupím, budu asi nucen stejně nosit v druhé kapse mp3 - alespoň budu vyvážený :)
Dotykový displej má krásné podání barev, reagujem pouze na lidskou ruku (lépe řečeno, na lidské teplo), takže zapomeňte na stylus, a zapomeňte na ovládání telefonu v rukavicích :) Displej bych neřešil, podle mě odpovídá tomuto přístroji, a ostudu mu rozhodně nedělá.
Jinak co dodat k Androidu... svižný, hezký, tři pracovní plochy, které se dají ležérně šoupat sem a tam, "vyšoupávací" menu, a obecně se mi ten systém líbí, ale je vidět že ejt o jen polotovar, který čeká, až so ho každý dle chuti "doupraví" dle svého vkusu přes Android Market, či jak se to jmenuje.
Co bych snad ještě vytkl, nebo spíše co vadí/chybí mě, je zmíněný multi-touch, chybí mi to co dělá IPhone když třeba v seznamu dojede na konec nebo na začátek (takové to "zhoupnutí" :) ), nepochipl jsme systém fungování SMSek, a vadí že nemám jako variantu k HW klávesnici možnost používat i dotykovou (zatím se objevuje co sjem viděl pouze u vytáčení čísla rukou, a u kalkulačky).
NA druhou stranu bych vyzdvihl mimo zmíněných věcí fungování a zobrazování Google Maps, GPS, i 3 mpix foťák ujde (akorát nemá blesk, zase), reprák také v rámci možností ujde, a celkově tahle hračka dobře sedne do ruky.
A jako samozřejmost k tomuto telefonu počítám tarif s neozenými daty, nebo přinejhorším s nějakým menším limitem, protože ač má wi-fi (a BlueTooth, samozřejmě), tak spoléhat se v Praze a obecně v ČR na volné wi-fi spoty je trošku plýtvání potenciálem tohotopřístroje - snm chce být postě lověk připojen neustále, být na mailu, na IM, hledat si spojení, trasy, atd....

Dovedu si živě představit, jak si ho pořídím, zapnu doma wifinu, a budu při vysedávání na WC brouzdat po netu :D

Jelikož nepíši recenzi, ale jen svůj názor, nebudu zde rozpitvávat detaily, na to si každý najde raději recenzi od odborníka :)

Prostě a jednoduše, sobota byla moc fajn :)