středa 16. prosince 2009

Jak jsem ochutnal MRE :)

(Článek píši průběžně, popisuji co a jak jsem otevřel a kde co našel, takže sám nevím, jak se článek bude vyvíjet, ale podle mě je to takhle lepší, psát to přímo v tu chvíli, člověk je pln dojmů a hned může všechno zapsat a okomentovat:) )

MRE, neboli Meal, Ready-to-Eat, je balíček jídla, speciálně zabaleného tak, aby odolávalo vlhkosti a dalším nepříznivým vlivům, prostě a jednoduše, když krabici MRE dávek schováte někam do sklepa, za rok budou pořád použitelné :) Všude se píše, že je to dávka pro jednu osobu na den, v případě potřeby i na dva dny, pokud je nouze. Ovšem na balíčcích s jídlem vevnitř, je naopak napsáno, že voják v bitevním poli potřebuje tři jídla denně, počítají tam kalorie atd., z čehož by vycházela optimální spotřeba 2-3 balíčků MRE - pokud by jich ovšem byl dostatek, nebo dokonce nadbytek :)
Balíček je zabalen v jakémsi igelito-gumovém obalu, a ten když otevřete/rozříznete, najdete v něm hromadu věcí. Obsah každé dávky se nějak liší (to asi aby se vojáci měli alespoň na co těšit :) ), ale vždy obsahuje hlavní jídlo+ přípravek pro chemické ohřátí (není potřeba vařič nebo tak, stačí jen MRE a troška vody!!!), pak obsahuje nějakou tyčinku, toast s pomazánkou, džus, nebo kapučíno v prášku, bonbony, ubrousek na utření, lžičku, sůl, a hromady dalších drobností.
Vše je ještě vždy zabaleno zvlášť, velice pečlivě a opravdu odolně, radost pohledět. Nejlepší jsou ale ovšem informace, rozpisy nutričních hodnot, rady co a jak dělat.... k tomu ještě takový zvlášťní odér, balíček je zřejmě balen ještě v ochranné atmosféře... Člověk si připadá jak voják, ještě pro autentičnost sedět někde v díře a nad hlavou slyšet lítat kulky :D Popravdě, radši to nejíst a kochat se, ale to nejde, schválně jsem větší část dne nejedl, abych poznal, jak moc mě to nasytí.
Mimochodem existují i vegetrariánské varianty (tzn. nějaké těstoviny apod.).
Já měl zrovna "Menu 5", což je "Grilled Chicken Breast", po rozbalení jsem našel balíček čehosi kuřecího, zabalený ještě v papírovém obalu, dále v papíru zabalené cosi, co se jmenuje "CORNBREAD STUFFING", ani nevím co to je, ale později to zjistím:), pak tam byla sýrová pomazánka s Jalapenos, kus jakéhosi toastu - "WHEAT SNACK BREAD".
Posledně zmíněné, tedy pomazánku a toast zrovna jím, chutná to velice dobře, jen to má vše trošku zvláštní konzistenci, pomazánka je jakoby "tahací", a hodně drží při sobě, a ten toast je křehký a poddajný, trochu drobivý, ale oboje je výborné - jen je ta pomazánka trošku pálivá :)
Tady je právě výborné, že člověk si MRE rozbalí, sní si, když je chvilka, třeba tyčinku, nebo vezme bonbony, čímž se zaplácne, a to hlavní jídlo si udělá, až bude mít více času. Takže já se teď zaplácnul, a jdeme zkoumat dál :)
Další po ruce jsou bonbony M&M (právě jsem je načal, jsou s oříšky uvnitř a moc dobré :) ), tyčinka, která má na sobě napsáno "CARAMEL APPLE RANGER BAR", plastovou lžičku, "FRENCH VANILLA CAPPUCCINO INSTATNT POWDER" - zaručeně pravé a čerstvé kapučíno :P
Pak jsme tam našel pytlíček se spoustou drobností: zápalky balené v papíru, sůl, "BARBECUE SEASONIG", tedy nějaké koření, vlhký ubrousek na utření (opravdu je přes obal cítit, jak je vlhký a mokrý!), cosi, co vypadá jako obyčejný ubrousek zabalený do malé kostičky, v igelitu zatavené dvě tabletky, vypadajá to jako žvýkačka, popis to nemá žádný, a na závěr "ICED TEA DRINK MIX LEMON FLAVOURED", tedy zaručeně čerstvý a ledový čajík :)
Na závěr jsem si nechal to nejzajímavější, tedy sáček na rozmíchání nápoje v prášku, což až zas tak extra zajímavé není, ale také sáček pro ohřátí stravy, a to za pomoci trošky vody! Sám jsem zvědavý jak to bude fungovat. Jedna věc je o tom číst a druhá je si to vyzkoušet - a ochutnat :)
Takže, pomalu dojídám bonbony, a chystám se si ohřát hlavní chod :) Princip je jednoduchý, a je ještě názorně s obrázky, opravdu jak pro blbce popsán na tom "vařicím" balíčku. Vezme se papírová krabička, vyndá se z ní jídlo v pytlíku, dá se do "vařicího" pytlíku, kde je i ohřívač, přileje se trošička vody, pytlík se zavře, a strčí se to vše zpátky do krabičky papírové, počká se 10 až 15 minut, a pak se jí. Takže jdeme vařit...
Samozřejmě jsem to lehce přes čáru přelil, ač tam výslovně opakují, že se to přelít nemá:), a je pak docela problém ten pytlík zabalit a uklidit do krabičky, protože začne během vteřiny docela pálit :) Ale zadařilo se, pytlík je skoro celý v krabičce, kouká jen vršek, a z toho se kouří, a celá krabička fakt "fajruje" :) Pytlík se trošku nafoukl, ale to proto, že se tam samozřejmě vyvíjejí plyny, pára a tak, a nedaří se jim tak snadno unikat. Faktem je, že to jídlo bude opravu vařící, dáme mu ještě necelejch deset minut, a jdem na to :)
... nebo že bych zatím ochutnal karamelovo-jablečnou tyčinku?;) Tak jo, přemluvili jste mě... :D
Tyčinka vypadá na pohled zvláštně, je opět podobně drobivá jako toast, a voní tak nějak divně, nicméně je dobrá :)
Ještě jsem zapomněl dodat, že snad v každém balíčku je ještě další pytlíček, na kterém je naznačeno, že není k jídlu, nejspíše to je takové to, co do sebe natáhne vlhkost, kdyby se tam náhodou dostala.
Dojídám tyčinku, mezitím jsem vyndal pytlík s jídlem z toho "vařicího", a musím uznat, že to maso je opravdu horké... teď ho nějak zkusím dostat ven, a samozřejmě si spálit pusu :D
Wow, jen co jsem rozřízl pytlík, vyvalila se na mě nečekaně lahodná vůně.... vypadá to, a chutná to hůř, jak voní, ale jíst se to dá, a ač je to jen kousek, malej kousek masa, je to i docela vydatný...dodanou plastovou lžičkou se to dá docela v pohodě jíst krásně přímo z pytliku.
Žádný gurmánsský zážitek to sice nebyl, ale dalo se to, a jsem jak po večeři... teď ochutnám ten "CORNBREAD STUFFING"... no, je to zabalený stejně jako to kuře, tedy nejdřív papírová krabička, a pak zavařený v pytlíku, ale "vařit" o už těžkom můžu, není už v čem :) Takže se to musí jíst tak jak to je.... aha, takže ne, ono se to do toho ohřívače mělo asi dát oboje :) Což už je fuk, jíst se to musí dát i tak, je to nějaká kaše či co... zvláštní konzistence, dle slovníku to má být kukuřičný chléb, tak uvidíme... :) Mno, chuť opravdu zvláštní... ale dá se, a kdybych byl opravdu hladovej, tak bych si ještě chrochtal :) Pořád přemýšlím, jak to mělo být s tím ohříváním... v tom pytlíku se to musí vrátit zase do krabičky papírový, aby se to zahřálo, takže kuře i ten tekutej chleba bych tam najednou nedal, a tedy, ohřejvá se prostě kuře, a chleba se jí tak jak je a hotovo :) Nebo je tu ta možnost, ohřát si maso, a pak tam hned, dokud to ještě topí, strčit na chvíli chleba.
Zatímco zobu chleba, napadlo, mě, že bych si dal něco k pití, takže to asi vidím na ice tea ;) Vezmu pytlík na nápoj, vezmu čajový koncentrát, a jdeme na to.
Odměřil jsem 6 oz dle rysky vody, a přidal čaj... okamžitě se to změnilo na barvu čaje, ale jakože opravdu solidního čaje....i docela dobře voní, ale ta chuť no, ledové čaje z flašky z krámu jsou lepší ;) Nicméně, v určitých situacích bych za něco takového, ještě když bych si ten čaj ohřál, klidně i zabíjel :)
Pytlík na tvorbu nápoje se samozřejmě dá vypláchnout trošičkou vody, a ještě bych v něm mohl udělat to kapučíno - díky ryskám člověk přesně ví, kolik vody má nalejt, a protože má ten pytlík nahoře zavírátko, dobře se to i míchá.
Možností je samozřejmě použít ten ohřívací pytlík i zde, a ten čaj/kapučíno si přihřát, nebo teda sehnat teplou vodu a zalejt to rovnou teplou.
Nicméně bych to viděl tak, že dopiju čaj, donutím se dojíst ten zvláštní chleba, a půjdu spát, a kapučíno a zbytek si nechám na někdy jindy :)
.... no, stejně jsem neodolal, a po chlebu našal ty "tabletky", které vypadaly jako žvýkačky... no, žvýkačky to jsou, ale mají sakra divnou příchuť :)

No, po dnešních zkušenostech to vidím tak, že si doma budu držet pár MRE pro strýčka příhodu, a asi si je budu brát na akce, protože to je jednak stylové, a jednak to perfektně dotvoří atmosféru :)
Jen mě tak napadá, jestli bych tu jednu dávku nenacpal do vesty, ale dle velikosti asi ne... každopádně to nezkusim, dokud si nekoupim novou, ale co odhaduji podle velikosti pytliku, bude to potřeba nacpat do batohu :)
Ale popravdě, muset to jíst denně, tak bych to za čas nesnášel stejně, jako většina vojáků z povolání, která je musí jíst skoro denně :)

pondělí 14. prosince 2009

Film 2012

Abych završil můj příspěvkovo-filmový maraton, hodím sem pár znaků o filmu 2012, který jsem navštívíl před nedávnou dobou.
Tento film jsme si jako velký přívrženec katastrofických filmů (Den poté a podobně) nemohl nechat ujít.
Na film jsme šel s tím, že uvidím dechberoucí efekty, že uvudím to, co se teoreticky možná stane, ale rohodně jsme nečekal nějaký úžasný příběh.
A přesně takové to také bylo. Perfektní efekty, u kterých mě chvilkama až mrazilo v zádech, průměrný očekávatelný příběh, a co mě nejvíce štvalo, opět typická americká klišé. Obyčejné vrtulové letadlo, které stihne podletět padající mrakodrap, chlap, který i s karavanem zapadne do díry v zemi, pak s eminutu nic neděje, a on vyleze, průjezd autem hroutícím se mrakodrapem, a podobně... nebýt těchto kravin, bavil jsem se o trochu více.
Samozřejmostí byla trošku humoru (i černého), a na konci takové menší poznání, že bude něco jiného, než se očekávalo :) Když řeknu, že loď nemusí být jen kosmická, tak těm, co to neviděli zkazím lehce zážitek, takže to říkat nebudu ;) :D
Když to shrnu, šel jsem na skvělé efekty, a odešel jsme více než spokojen, vše ostatní bylo druhořadé :)

Zombieland

Dnes, respektive včera jsem byl v kině na filmu Zombieland, na který jsem se nechal de facto ukecat kamarádem, který pak stejně nešel, tak jsem šel sám, čekajíce nic moc příběh se zombie tématikou, u kterého se trošku zasměju :)

Nicméně film mě příjemně překvapil, až na pár slabších scének byl velice dobrý :) Jak jsme již psal, a jak ostatně vyplývá z názvu, jedná se o film se zombie tématikou, takové filmy mám rád, a jsem vděčný, že někdo udělal film, který se na tento potenciální konec světa kouká trošku jinak, než filmy jako "Úsvit mrtvých", a "28 dní/týdnů poté". Totiž, s velkou dávkou ironie a vtipu. Logicky, potom co se člověk probere z šoku, co že se to stalo se světem, spadne do určitého stereotypu, a začne si všechno ironizovat, a samozřejmě si hledat nějaký cíl. A o tom je přesně tento film, kdy se setká skupinka lidí, které osud svede dohromady, a ač mají různé cíle, tak nakonec poznají, že jediným správným řešením je zůstat spolu (takový konec se dá ostatně předpokládat, ale není to na škodu).
U filmu se člověk pobaví, prožije si hezký příběh, a ostatně více se od tohoto filmu ani očekávat nedá.
Mě navíc učarovala postava, kterou hraje Emma Stone, takže já si ten film užil o to víc.
Navíc jsem si jako bonus prožil při cestě domů takový malý vlastní zombie příběh, protože samozřejmě, jak jinak, moje přebujelá fantazie mi nedala pokoj. Takže jsem si při cestě metrem říkal "co kdyby", a "co bych teď zrovna dělal...", no prostě já měl z filmu hnedle dvojitý zážitek :)
Takže jsem se pobavil, zasmál, a měl hezký zážitek, což je přesně to, co od filmu čekám :)

Vánoční koleda 3D

Dnes, respektive včera, jsem navštívil na doporučení kamaráda, a zároveň i s ním, film Vánoční koleda, a to v 3D provedení, na které se popravdě velice snadno a rychle zvyká :)

Pohádka je na motivy již existujícího, a známého příběhu, nicméně kompletní zpracování v 3D animaci, postava jakoby zestárlého Jimma Carreyho, a určitě i jeho hlas (já byl bohužel na verzi s dabingem, ač se titulky ve 3D čtou ještě lépe, než ve 2D, ale tak je to pohádka, a je to dělané pro děti), a krásný, lehce strašidelný příběh, s občasnými lekačkami, a skoro až hororovými situacemi, to vše ochuceno špetkou humoru, dává velice hezky koukatelný pohádkový příběh, u kterého se leknete, zasmějete, a z kina jdete ještě navíc s poučením, které by si každý měl vzít k sdrci :)

neděle 13. prosince 2009

Poslední letošní airsoft - tentokrát v Milovicích

Na sobotu 28.11. si naše stále se formující airsoftová skupinka dohodla airsoftový trénink, a to sice v Milovicích, což pro mě znamenalo něco jako malou oslavu :) Dokonce jsem kvůli tomu zrušil původně domluvenou účast na firemním volejbalovém turnaji, což bylo sice trošku nefér vůči kolegům, kteří hráli v oslabení (popravdě, asi bych moc posila nebyl, volejbal jsem nehrál téměř rok, nějak není čas na tréninky :) ), ale jak mi při komunikaci mailem s pořadatelkou ona sama řekla, "je potřeba si zvolit priority", a to já udělal. Naše AS parta se pořád formuje, a je potřeba co největší účast, a co nejvíce stálých členů, a vzhledem k tomu, že jsme si prošli menší krizí (většina, včetně mě, nějakou dobu kašlala/nevěděla/nemohla na tréninky, a jezdit na tréninky ve 3-4 lidech je ztráta času, peněž, a benzinu). Tak jsem si prostě musel vybrat, a popravdě, volejbal si ještě zahraju, ale nechci, aby se položila na AS parta, protože mě tenhle sport dost solidně baví :)
Takže bylo rozhodnuto, z turnaje jsem se týden předem omluvil, a potvrdil účast na ASku. Ono mě přemluvilo už jen to, že se jede do Milovic, to bylo něco jako předčasný dárek k Vánocům :) Oblast, o které jsem tolik četl, a slyšel, a teď se tam můžu kouknout? No jéje, u toho nesmím chybět! :)
Udělal jsem ještě poslední den před malý nákup na akci - výbavu si teprve pořizuju, a protože zdroje nejsou nevyčerpatelné, jde to pomalu :) Takže jsme si pořídil elastickou kuklu se sundavací "tlamou", sniper šálu (bohužel neměli variantu ve woodlandu, tak jsem musel koupit černou, WL se holt koupí jindy :) ), takový ten klobouček do džungle, samozřejmě ve WL variantě (skvěle chrání hlavu, i uši, a přitom človkě skvěle vidí i slyší), a k tomu ještě alespoň obyč pletené olivové rukavice (mám vyhlídnuté neoprénové zelené, ale ještě si nejsem jist, zda zrovna tyhle chci :) ).
Takže nakoupeno bylo, do Milovic jsme dojeli v počtu - pokud si dobře pomatuji - asi 14 nebo 15 lidí, zaparkovali na okraji, kde je spousta vybydlených paneláků, navlékli se do výstroje, složili/připravili zbraně, všechno tak nějak poladili, obešli to tam, zkoukli, řekli si, že jeden tým bude bránit kufřík s čímsi v bývalé továrně, a ten druhý bude startovat z paneláku naproti,a určili si "mrtvoliště". Prošli jsme si tedy nejdřív továrnu, pak panelák, kde jsme se tak nějak shodli, že by bylo dobré nebezpečné věci odstranit z cesty, do čehož zapadaly i některé dost nebezpečné střepy na některých rozbitých oknech - což se bohužel u některých zvrhlo tak trošku v demolici baráku, což úplně "košer" samozřejmě nebylo - to, že hrajeme ve zdemolovaném baráku je jedna, věc, to že mu trošku pomůžeme je věc druhá, ale popravdě, radši přidat trošku nepořádku k těm hromadám všude okolo v rámci bezečnosti, než aby se pak někdo na něco napíchl.
Pak jsme se tedy sešli před panelákem (resp z druhé strany, než byla továrna, tedy už téměř v neherní zoně), řekli si pravidla, rozdělili týmy, a šli se každý připravit.

Já byl v týmu bránícím továrnu, tedy pod vedením drakouše jako zástupce velitele, druhý tým vedl samozřejmě Michal.
My se tedy šli připravit, což v našem provedení, a v rámci předbojové přípravy a přicházejícího bojového amoku znamenalo snesení všeho možného nepořádku (dřevěné desky, skříně, a podobně) do jedné části továrny, a vytvoření téměř nedobytného bunkru z relativně otevřeného komplexu pár místností - zabarikádování oken, nepotřebných dveří, a tak podobně :) Řerněme, že by tam pár bezdomovců mělo teĎ relativně slušné bydlení :)
Do příprav jsme se zabrali docela solidně, a když pak někdo zařval "Bacha někdo jde!" vrhli jsme se všichni jak jeden muž k odloženým zbraním, a postavili se okamžitě do pozic, a to naprosto bez předhoczí dohody - musím nás pochválit, vypadali jsme jak dobře zabarikádovaná a solidně vycvičená jednotka partizánů :)
Jirka, který jako jediný "neuklízel", ale hlídkoval okolo, se stáhnul skoro k nám, připravenej se přidat za barikádu, a nám stoupnul adrenalin v žilách :)
Musím říct, že to opravdu byl pocit, jak když jste někde ve válce, a chystá se přestřelka, adrenalin nám tekl z uší, všichni napjatí k prasknutí, opravdu zvláštní pocit :)
Nicméně k přestřelce se nechystalo, přišli dva kolegové z druhého týmu, beze zbraní, nekryli se, s tím, že je nějaký problém s policií. A jejej.... Takže jsme se shodli, že složíme zbraně, aby jsme nedali policii ještě nějaký důvod ke střelbě - obecně se doporučuje při kontaktu s policí zbraně vybít, nechat viset na popruhu, případně držet v ruce tak, aby bylo evidentní, že se nehodláte chovat agresivně, a chovat se klidně a slušně - nikdo totiž neví, co se třeba v okolí stalo, a mohlo by se stát nějaké neštěstí. A samozřejmostí je vyjít z krytů, a pod, a sejít se na jednom místě. Což jsme tedy udělali, šli jsme k autům, a netrvalo dlouho, a přijeli - teda přijel - jeden policista, od pohledu trošku "orgán", a bylo vidět, že moc příemný asi nebude... My si teda suundali výzbroj, opřeli zbraně o auta, a dali se do svačení, takže jsme určitě nevypadali agresivně :)
Michal, který věděl, jak s policí v tomhle případě jednat, z toho perfektně vybruslil, pana policisty jsme se zeptali, kde teda můžeme hrát, když ne tady (nikoho nenapadlo, že by s hraním AS v Milovicích, v rozpadlých panelácích, kde už není co ukrást a ani zničit, by mohl být nějaký problém), a dostali jsme informaci, že zaprvé hrajeme na soukromém pozemku, zadruhé, jsme blízko osídlené oblasti (což byl fakt, o pár paneláků dál bylo několik těchto paneláků rekonstruovaných, a normálně se tam bydlelo, a ač to bylo daleko, mimo přímý dohled, a hlavně dostřel (cca půl kilometru), faktem bylo, že tam kdokoliv mohl přijít), a hlavně, neměli jsme povolení od - středočeské policie, nebo Ministerstva vnitra, fakt nevím (respektive, nepodali jsme si žádost o pořádání akce)? A hlavně, neměli jsme herní oblast třeba obehnanou páskou. Navíc jsme prý blízko silnice (byli jsme cca 100 metrů od v mapě zakreslené silnice, navíc mezi námi a silnicí byl panelák, ale budiž). Ač byl pán sice opravdu "orgán", v tomhle pravdu měl, ovšem v náš prospěch zase hovořilo to, že jsme tam byli poprvé, tohle jsme netušili resp., v oblasti kde se nepohybuje žádná veřejnost, a které hlavně není zakresleno na mapě, a ke kterému nevede žádná veřejná komunikace, která není zakreslena na mapě, se hrát může. Funguje to takhle třeba na Vápence, kde tedy i chodí normálně lidé z okolí na procházky, ale všichni ví, že tam se prostě hraje (a další věc je, že tam chodí v klidu, s dětmi, bez ochranných pomůcek, nechápu je, že se nebojí, navíc často s dětmi), navíc v okolí mají dostatek lesů, a jiných míst na procházky. Navíc, a to máme určitě naučeno nejen my, když se někde naskytne někdo, kdo tam nemá co dělat, prostě zařveme "civil", a hru když ne zastavíme,t ak aspoň pozdržímě do doby, než nám odejde z dostřelu, případně, pokud někoho takového vidíme na hraně herního prostoru, poprosíme ho, aby chvilku počkal, nebo to obešel. Takhle to funguje, a nikdo s tím nemá problém.
Ale budiž, pan policista měl převázně pravdu, navíc nemělo cenu se s ním hádat, daleko lepší bylo se zeptat, domluvit, nechat si říct co jsme udělali špatně, a příště si na to dát bacha, a to vše slušně a v klidu. S čímž teda pár našich "kolegů" mělo trošku problém, a nenechali si pro sebe pár poznámek pod vousy, což snad naštěstí policista neslyšel, a hlavně jsme je je hned uklidnili a utišili. Policista si zatím ověřoval dle vybraných občanských průkazů zjevně ověřoval, zda nejsme nějací recidivisté, nemáme zázna, nebo nejsme hledaní, a také si samozřejěm všiml, že nejsme zdejší, ale jsme z Prahy, mimo jednoho kolegy, který bydlel kdesi mezi PRahou a Milovicemi snad.
Nicméně nám oznámil, že tohle je za litr pokuty, čímž nám docela zkazil náladu. Takže jsme v ponuré náladě pojedli, trošku nadávali.... Pan policista se vrátil, rozdal nám občanky, rozloučil se a odjel.... o pár metrů dál se právě objevila skupinka jiných obětí, tak šel hodovat.... :) Nicméně, my si uvědomili, že nám nedal podepsat nic, kde by jsme potvrdili, že o pokutě víme, a že jí teda zaplatíme (na místě nebo složenkou), a tudíž vlastně žádnou pokutu nemáme, jupí :)
Pouději jsme se dozvěděli, že tam jiná skupina, hrající o kus dál prý používala nějakou nepovolenou pyrotechniku, proto na nás byl pan policista trošku tvrdčí, a několikrát se nás ptal, jestli k nim nepatříme - zjevně nám to moc nevěřil...
Dojedli jsme, a vydali se tedy do oblasti, kterou nám pan policista dporučil, tedy oblast, kde je (oficiálně, ale místní to nedodržují) zákaz vjezdu, a kde se vyskytuje letiště a bývalé budovy zásobování, garáží, velení, a taky řídící věž letového provozu :)
Tady si dovolím odbočku, a něco vysvětlím; nechci vypadat, jako někdo, kdo polici nemá rád, a pohrdá jí, to není vůbec pravda. Policie jako instituce si vážím, a kdykoliv případn můžu, tak jim rád pomůžu, nebo podám potřebné informace. Ovšem samozřejmě, jako všude, i někde se vyskytnou jednotlivci, kteří této instituci kazí jinak relativně dobré jméno.
Jsem trošku trošku na pochybách, kam mám zařadit zmíněného policistu - na jednu stranu se zachoval tak jak měl, pokáral nás, postrašil, pokutu nám nedal, a poradil. OVšem zase byla na druhou stranu vidět jeho zjevná zaujatost proti tomuto sportu, což ovšem zase mohlo mít příčinu v tom, že se setkal s některými AS fandy, kteří tomuto sportu dobré jméno nedělají.
Takže se ve finále asi zachoval tak jak měl, protože kdyby chtěl, mohl nám to pěkně osladit - dát nějakou vysokou pokutu, zabavit zbraně, zatknout nás, a kdo ví co ještě :)
Takže pana policistu už soudit nebudu :)

Takže zpět k tomu, jak to pokračovalo dál. Dojeli jsme k oblasti, kterou nám doporučil pan policista, zaparkovali auta před zákazem vjezdu, a vydali se na obhlídku prostoru, a vyhledání nějakého dobrého místa na hraní.

Nezvratný osud 4 (Digital 3D), a ještě za 50,- :)

Před chvílí jsem se vrátil z filmu Nezvratný osud 4, a to v provedení 3D, což filmu docela přidalo. Někoho by možná mohly rušit věci, létající mu do obličeje, a podobně, ale musím uznat, že v 3D provedení obraz vypadá daleko čistčí, a třeba předmět ležící "přímo před vámi", je až neuvěřitelně reálný.
A co se týká filmu, film nezklamal, ale ani nijak extra nepřekvapil, což mě osobně vyhovuje. Šel jsem na film, kde si prostě smrt pomáhá k tomu, aby vše bylo jak má být, a připravuje lidem ty nejneuvěřitelnější a nejbrutálnější smrti (smrtně? - fakt nevím :D). A to se opět zdařilo přímo perfektně, takže jsem se nenudil, párkrát se i zasmál, takže jsem byl spokojen :)
Někdo by asi mohl říct, že to, co se děje ve filmu jsou kraviny, že se tos tát nemůže, ale to si neuvědomuje, že tady prostě smrt napomáhá svou mocí,a ovlivňuje běžné vyzikální zákony, a občas způsobuje lidem i krátkodobou sklerozu a zapomětlivost :)
Tzn., tuhle pomůže lavičce, aby se zlomila tak, že zůstane ostrý hrot, tuhle pomůže něčemu spadnout na něco, a to něco něco způsobí, a tak podobně :) A občas taky pomůže předmětu, který by jinak možná způsobil nějaké to zranění, aby byl vpravdě smrtící :) Autoři nás občas tahají za fusekli, takže se tam třeba k něčemu schyluje, vypadá to, že smrt vyhraje (nebo naopak, že někoho zachrání), a nakonec se to, co čekáte, přesně nestane :)
Vytkl bych snad dvě věci - a teď kdo film ještě neviděl, ať přeskočí na další odstavec; v pojízdných schodech určitě nejsou součásti, které fungují jako lis, a jsou schopné vcucnout celého člověka a udělat z něj něco podobného masové konzervě pro psy, a že vana, klidn ěpřetékající vodou, prostě nepropadne železobetonovým stropem, a nepomůže tomu ani hromada voldy okolo :) Až na ty to dvě hlouposti to všechno mělo relativně hlavu a patu :)

Takže když to shrnu, film ve 3D je super, a Nezvratný osud 4 mě nezklamal, film jsme si užil, a to je hlavní :) Btw, teď mě napadá, že jsme možná ani neviděl trojku? Budu si to muset zjistit :)