Na sobotu 28.11. si naše stále se formující airsoftová skupinka dohodla airsoftový trénink, a to sice v Milovicích, což pro mě znamenalo něco jako malou oslavu :) Dokonce jsem kvůli tomu zrušil původně domluvenou účast na firemním volejbalovém turnaji, což bylo sice trošku nefér vůči kolegům, kteří hráli v oslabení (popravdě, asi bych moc posila nebyl, volejbal jsem nehrál téměř rok, nějak není čas na tréninky :) ), ale jak mi při komunikaci mailem s pořadatelkou ona sama řekla, "je potřeba si zvolit priority", a to já udělal. Naše AS parta se pořád formuje, a je potřeba co největší účast, a co nejvíce stálých členů, a vzhledem k tomu, že jsme si prošli menší krizí (většina, včetně mě, nějakou dobu kašlala/nevěděla/nemohla na tréninky, a jezdit na tréninky ve 3-4 lidech je ztráta času, peněž, a benzinu). Tak jsem si prostě musel vybrat, a popravdě, volejbal si ještě zahraju, ale nechci, aby se položila na AS parta, protože mě tenhle sport dost solidně baví :)
Takže bylo rozhodnuto, z turnaje jsem se týden předem omluvil, a potvrdil účast na ASku. Ono mě přemluvilo už jen to, že se jede do Milovic, to bylo něco jako předčasný dárek k Vánocům :) Oblast, o které jsem tolik četl, a slyšel, a teď se tam můžu kouknout? No jéje, u toho nesmím chybět! :)
Udělal jsem ještě poslední den před malý nákup na akci - výbavu si teprve pořizuju, a protože zdroje nejsou nevyčerpatelné, jde to pomalu :) Takže jsme si pořídil elastickou kuklu se sundavací "tlamou", sniper šálu (bohužel neměli variantu ve woodlandu, tak jsem musel koupit černou, WL se holt koupí jindy :) ), takový ten klobouček do džungle, samozřejmě ve WL variantě (skvěle chrání hlavu, i uši, a přitom človkě skvěle vidí i slyší), a k tomu ještě alespoň obyč pletené olivové rukavice (mám vyhlídnuté neoprénové zelené, ale ještě si nejsem jist, zda zrovna tyhle chci :) ).
Takže nakoupeno bylo, do Milovic jsme dojeli v počtu - pokud si dobře pomatuji - asi 14 nebo 15 lidí, zaparkovali na okraji, kde je spousta vybydlených paneláků, navlékli se do výstroje, složili/připravili zbraně, všechno tak nějak poladili, obešli to tam, zkoukli, řekli si, že jeden tým bude bránit kufřík s čímsi v bývalé továrně, a ten druhý bude startovat z paneláku naproti,a určili si "mrtvoliště". Prošli jsme si tedy nejdřív továrnu, pak panelák, kde jsme se tak nějak shodli, že by bylo dobré nebezpečné věci odstranit z cesty, do čehož zapadaly i některé dost nebezpečné střepy na některých rozbitých oknech - což se bohužel u některých zvrhlo tak trošku v demolici baráku, což úplně "košer" samozřejmě nebylo - to, že hrajeme ve zdemolovaném baráku je jedna, věc, to že mu trošku pomůžeme je věc druhá, ale popravdě, radši přidat trošku nepořádku k těm hromadám všude okolo v rámci bezečnosti, než aby se pak někdo na něco napíchl.
Pak jsme se tedy sešli před panelákem (resp z druhé strany, než byla továrna, tedy už téměř v neherní zoně), řekli si pravidla, rozdělili týmy, a šli se každý připravit.
Já byl v týmu bránícím továrnu, tedy pod vedením drakouše jako zástupce velitele, druhý tým vedl samozřejmě Michal.
My se tedy šli připravit, což v našem provedení, a v rámci předbojové přípravy a přicházejícího bojového amoku znamenalo snesení všeho možného nepořádku (dřevěné desky, skříně, a podobně) do jedné části továrny, a vytvoření téměř nedobytného bunkru z relativně otevřeného komplexu pár místností - zabarikádování oken, nepotřebných dveří, a tak podobně :) Řerněme, že by tam pár bezdomovců mělo teĎ relativně slušné bydlení :)
Do příprav jsme se zabrali docela solidně, a když pak někdo zařval "Bacha někdo jde!" vrhli jsme se všichni jak jeden muž k odloženým zbraním, a postavili se okamžitě do pozic, a to naprosto bez předhoczí dohody - musím nás pochválit, vypadali jsme jak dobře zabarikádovaná a solidně vycvičená jednotka partizánů :)
Jirka, který jako jediný "neuklízel", ale hlídkoval okolo, se stáhnul skoro k nám, připravenej se přidat za barikádu, a nám stoupnul adrenalin v žilách :)
Musím říct, že to opravdu byl pocit, jak když jste někde ve válce, a chystá se přestřelka, adrenalin nám tekl z uší, všichni napjatí k prasknutí, opravdu zvláštní pocit :)
Nicméně k přestřelce se nechystalo, přišli dva kolegové z druhého týmu, beze zbraní, nekryli se, s tím, že je nějaký problém s policií. A jejej.... Takže jsme se shodli, že složíme zbraně, aby jsme nedali policii ještě nějaký důvod ke střelbě - obecně se doporučuje při kontaktu s policí zbraně vybít, nechat viset na popruhu, případně držet v ruce tak, aby bylo evidentní, že se nehodláte chovat agresivně, a chovat se klidně a slušně - nikdo totiž neví, co se třeba v okolí stalo, a mohlo by se stát nějaké neštěstí. A samozřejmostí je vyjít z krytů, a pod, a sejít se na jednom místě. Což jsme tedy udělali, šli jsme k autům, a netrvalo dlouho, a přijeli - teda přijel - jeden policista, od pohledu trošku "orgán", a bylo vidět, že moc příemný asi nebude... My si teda suundali výzbroj, opřeli zbraně o auta, a dali se do svačení, takže jsme určitě nevypadali agresivně :)
Michal, který věděl, jak s policí v tomhle případě jednat, z toho perfektně vybruslil, pana policisty jsme se zeptali, kde teda můžeme hrát, když ne tady (nikoho nenapadlo, že by s hraním AS v Milovicích, v rozpadlých panelácích, kde už není co ukrást a ani zničit, by mohl být nějaký problém), a dostali jsme informaci, že zaprvé hrajeme na soukromém pozemku, zadruhé, jsme blízko osídlené oblasti (což byl fakt, o pár paneláků dál bylo několik těchto paneláků rekonstruovaných, a normálně se tam bydlelo, a ač to bylo daleko, mimo přímý dohled, a hlavně dostřel (cca půl kilometru), faktem bylo, že tam kdokoliv mohl přijít), a hlavně, neměli jsme povolení od - středočeské policie, nebo Ministerstva vnitra, fakt nevím (respektive, nepodali jsme si žádost o pořádání akce)? A hlavně, neměli jsme herní oblast třeba obehnanou páskou. Navíc jsme prý blízko silnice (byli jsme cca 100 metrů od v mapě zakreslené silnice, navíc mezi námi a silnicí byl panelák, ale budiž). Ač byl pán sice opravdu "orgán", v tomhle pravdu měl, ovšem v náš prospěch zase hovořilo to, že jsme tam byli poprvé, tohle jsme netušili resp., v oblasti kde se nepohybuje žádná veřejnost, a které hlavně není zakresleno na mapě, a ke kterému nevede žádná veřejná komunikace, která není zakreslena na mapě, se hrát může. Funguje to takhle třeba na Vápence, kde tedy i chodí normálně lidé z okolí na procházky, ale všichni ví, že tam se prostě hraje (a další věc je, že tam chodí v klidu, s dětmi, bez ochranných pomůcek, nechápu je, že se nebojí, navíc často s dětmi), navíc v okolí mají dostatek lesů, a jiných míst na procházky. Navíc, a to máme určitě naučeno nejen my, když se někde naskytne někdo, kdo tam nemá co dělat, prostě zařveme "civil", a hru když ne zastavíme,t ak aspoň pozdržímě do doby, než nám odejde z dostřelu, případně, pokud někoho takového vidíme na hraně herního prostoru, poprosíme ho, aby chvilku počkal, nebo to obešel. Takhle to funguje, a nikdo s tím nemá problém.
Ale budiž, pan policista měl převázně pravdu, navíc nemělo cenu se s ním hádat, daleko lepší bylo se zeptat, domluvit, nechat si říct co jsme udělali špatně, a příště si na to dát bacha, a to vše slušně a v klidu. S čímž teda pár našich "kolegů" mělo trošku problém, a nenechali si pro sebe pár poznámek pod vousy, což snad naštěstí policista neslyšel, a hlavně jsme je je hned uklidnili a utišili. Policista si zatím ověřoval dle vybraných občanských průkazů zjevně ověřoval, zda nejsme nějací recidivisté, nemáme zázna, nebo nejsme hledaní, a také si samozřejěm všiml, že nejsme zdejší, ale jsme z Prahy, mimo jednoho kolegy, který bydlel kdesi mezi PRahou a Milovicemi snad.
Nicméně nám oznámil, že tohle je za litr pokuty, čímž nám docela zkazil náladu. Takže jsme v ponuré náladě pojedli, trošku nadávali.... Pan policista se vrátil, rozdal nám občanky, rozloučil se a odjel.... o pár metrů dál se právě objevila skupinka jiných obětí, tak šel hodovat.... :) Nicméně, my si uvědomili, že nám nedal podepsat nic, kde by jsme potvrdili, že o pokutě víme, a že jí teda zaplatíme (na místě nebo složenkou), a tudíž vlastně žádnou pokutu nemáme, jupí :)
Pouději jsme se dozvěděli, že tam jiná skupina, hrající o kus dál prý používala nějakou nepovolenou pyrotechniku, proto na nás byl pan policista trošku tvrdčí, a několikrát se nás ptal, jestli k nim nepatříme - zjevně nám to moc nevěřil...
Dojedli jsme, a vydali se tedy do oblasti, kterou nám pan policista dporučil, tedy oblast, kde je (oficiálně, ale místní to nedodržují) zákaz vjezdu, a kde se vyskytuje letiště a bývalé budovy zásobování, garáží, velení, a taky řídící věž letového provozu :)
Tady si dovolím odbočku, a něco vysvětlím; nechci vypadat, jako někdo, kdo polici nemá rád, a pohrdá jí, to není vůbec pravda. Policie jako instituce si vážím, a kdykoliv případn můžu, tak jim rád pomůžu, nebo podám potřebné informace. Ovšem samozřejmě, jako všude, i někde se vyskytnou jednotlivci, kteří této instituci kazí jinak relativně dobré jméno.
Jsem trošku trošku na pochybách, kam mám zařadit zmíněného policistu - na jednu stranu se zachoval tak jak měl, pokáral nás, postrašil, pokutu nám nedal, a poradil. OVšem zase byla na druhou stranu vidět jeho zjevná zaujatost proti tomuto sportu, což ovšem zase mohlo mít příčinu v tom, že se setkal s některými AS fandy, kteří tomuto sportu dobré jméno nedělají.
Takže se ve finále asi zachoval tak jak měl, protože kdyby chtěl, mohl nám to pěkně osladit - dát nějakou vysokou pokutu, zabavit zbraně, zatknout nás, a kdo ví co ještě :)
Takže pana policistu už soudit nebudu :)
Takže zpět k tomu, jak to pokračovalo dál. Dojeli jsme k oblasti, kterou nám doporučil pan policista, zaparkovali auta před zákazem vjezdu, a vydali se na obhlídku prostoru, a vyhledání nějakého dobrého místa na hraní.
Žádné komentáře:
Okomentovat